Hvozdík 'Vera' - Dianthus subacaulis 'Vera'
Kód: 96995.png?62ff4427)
.png?62ff4432)
.png?62ff443c)
.png?62ff4447)
Detailní popis produktu
Hvozdík 'Vera' - miniaturní, stálezeleně působící hvozdík z čeledi hvozdíkovitých, vybraný pro velmi kompaktní polštářovitý růst. Botanický druh Dianthus subacaulis pochází z výslunných, kamenitých svahů jihozápadní Evropy, kde roste v mělkých, štěrkovitých půdách s příměsí vápence. Kultivar ‘Vera’ dorůstá kolem 5 cm a do šířky cca 15 cm a vytváří husté, polokulovité trsy úzkých, tuhých šedozelených listů. V květnu až červnu se nad listy objevují jednotlivé růžové květy o průměru přibližně 8–10 mm, často téměř přisedlé, polštář tak působí na jaře barevně zvýrazněně. Díky nízkému vzrůstu se uplatňuje ve skalních štěrbinách, v kamenných korytech a jako jemný lem záhonů, dobře se kombinuje s rozchodníky, tařičkami, huseníky a nízkými zvonky. Rostlina není považována za jedovatou, při požití většího množství může u citlivých jedinců vyvolat zažívací obtíže. Své uplatnění najdou i jako lem trvalkových záhonů. Velmi pěkně vyniknou v nádobách. Kombinovat můžeme s ostatními druhy a polštářovitými trvalkami.
Pěstování: V našich podmínkách se pěstuje nejlépe na plném slunci, v závětří a v teplém mikroklimatu u zídky nebo na mírném svahu, kde porost po dešti rychle osychá. Půda bývá vhodná lehká, písčitohlinitá až štěrkovitá, s dobrou drenáží, u skalničkových druhů s vyšším podílem kamenné drti. Doporučené pH se obvykle pohybuje přibližně 6,8–8,2. Zálivka je po zakořenění střídmá, mezi zálivkami se nechává substrát proschnout, přemokření podporuje hniloby kořenového krčku. Hnojení se volí úsporné, na jaře většinou stačí nízká dávka vyváženého hnojiva. Odkvetlé stonky se odstraňují a po hlavním kvetení se porost často lehce sestřihne, aby se zahušťoval. Mulč je vhodnější minerální, například jemný štěrk, organické mulče drží vodu. V nádobě se osvědčuje propustný substrát s příměsí drti a drenážní vrstva, v zimě chráněné umístění, aby květináč nestál ve vodě. Výsadba z kontejnerů probíhá nejčastěji od březen do listopadu, v chladnějších polohách se preferuje jaro. Mrazuvzdornost se u odolných trvalkových druhů pohybuje přibližně okolo -20 až -34 °C, rozhodující bývá zimní vlhko. Pro začátečníky se osvědčuje vyvýšené stanoviště, zálivka ke kořenům a vzdušný spon 20–30 cm, u širších trsů 30–40 cm, což odpovídá zhruba 10–25 rostlinám na m² podle kultivaru. Po zakořenění jsou hvozdíky odolné vůči suchu, při dlouhodobém stresu však hůře nasazují poupata. Z chorob se mohou objevit padlí a skvrnitosti, ze škůdců mšice a třásněnky, v suchu také svilušky.
Autor: Kristýna | Revize: 06.01. 2026
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
