Hvozdík sivý 'Senior' - Dianthus gratianopolitanus 'Senior' Dianthus gratianopolitanus 'Senior'

Detailní popis produktu

Hvozdík sivý 'Senior' - stálezelená trvalka z kamenitých a často vápnitých stanovišť střední Evropy. Jeho úzké, šedozelené listy vytvářejí nízké trsy, které drží tvar i v zimě a dobře snášejí slunce a vítr. Kultivar 'Senior' roste kompaktně a v dospělosti obvykle dosahuje 10–20 cm na výšku a 25–35 cm do šířky, takže působí jako přirozený lem záhonu. Od května do července se nad listy objevují krátké stonky s růžovými až karmínovými květy, u nichž se často uplatňuje plnější stavba a jemně třepenité okraje korunních lístků. Vůně je typicky karafiátová, sladká a nejvýraznější v teplém odpoledním slunci. Kvetoucí polštáře přitahují včely i motýly a dobře se kombinují s rozchodníky, tařicí, šalvějemi, nízkými zvonky nebo s okrasnými trávičkami. V nádobách a korytech vytváří čistou, dlouhověkou výsadbu s minimálními nároky a přitom působí „skalničkářsky“ přirozeně, nikoli jako sezónní květina. Květy jsou vhodné i do drobných vazeb, především když se stonky řežou na začátku rozkvětu. Po odstranění odkvetlých stvolů se u zdravých trsů může objevit lehké opakování kvetení koncem léta. Rostlina se uplatní i mezi šlapáky, kde listy vytvářejí měkký okraj kamene, a ve štěrkových plochách, kde pomáhá stabilizovat povrch. V kompozicích s tmavými kameny nebo břidlicí vyniká kontrast stříbřitého olistění a růžového květu, který působí jemně i zblízka.

Pěstování: V našich podmínkách se pěstuje nejlépe na plném slunci, v závětří a v teplém mikroklimatu u zídky nebo na mírném svahu, kde porost po dešti rychle osychá. Půda bývá vhodná lehká, písčitohlinitá až štěrkovitá, s dobrou drenáží, u skalničkových druhů s vyšším podílem kamenné drti. Doporučené pH se obvykle pohybuje přibližně 6,8–8,2. Zálivka je po zakořenění střídmá, mezi zálivkami se nechává substrát proschnout, přemokření podporuje hniloby kořenového krčku. Hnojení se volí úsporné, na jaře většinou stačí nízká dávka vyváženého hnojiva. Odkvetlé stonky se odstraňují a po hlavním kvetení se porost často lehce sestřihne, aby se zahušťoval. Mulč je vhodnější minerální, například jemný štěrk, organické mulče drží vodu. V nádobě se osvědčuje propustný substrát s příměsí drti a drenážní vrstva, v zimě chráněné umístění, aby květináč nestál ve vodě. Výsadba z kontejnerů probíhá nejčastěji od březen do listopadu, v chladnějších polohách se preferuje jaro. Mrazuvzdornost se u odolných trvalkových druhů pohybuje přibližně okolo -20 až -34 °C, rozhodující bývá zimní vlhko. Pro začátečníky se osvědčuje vyvýšené stanoviště, zálivka ke kořenům a vzdušný spon 20–30 cm, u širších trsů 30–40 cm, což odpovídá zhruba 10–25 rostlinám na m² podle kultivaru. Po zakořenění jsou hvozdíky odolné vůči suchu, při dlouhodobém stresu však hůře nasazují poupata. Z chorob se mohou objevit padlí a skvrnitosti, ze škůdců mšice a třásněnky, v suchu také svilušky.