Ibišek syrský 'Leopoldii' Hibiscus syriacus 'Leopoldii'

Detailní popis produktu

Ibišek syrský 'Leopoldii' - historický, avšak stále velmi ceněný kultivar patřící do čeledi slézovitých. Původní botanický druh pochází z teplých oblastí Asie, konkrétně z Číny a Indie, avšak v Evropě se jako okrasná dřevina pěstuje již od šestnáctého století. Tento kultivar vytváří opadavé, středně bujně rostoucí keře s metlovitým větvením a šedohnědou kůrou. Listy jsou střídavé, kosočtverečné až vejčité, hluboce trojlaločné, s hrubě zubatým okrajem. Mají sytě zelenou barvu s jemným leskem a na jaře raší velmi pozdě, často až v průběhu května. Od srpna do září nese rostlina v úžlabí listů velké, plné květy o průměru 6–8 cm. Okvětní lístky mají světle růžovou až masově krémovou barvu s nápadným purpurově vínovým flekem na bázi, ze kterého vybíhá jemné žilkování. Květy jsou včelomilné a navštěvuje je velké množství opylovačů. V zahradní architektuře se 'Leopoldii' uplatňuje jako solitéra v trávníku, v pozadí trvalkových záhonů s šantami (Nepeta) a podzimními astrami, nebo v kvetoucích živých plotech. Listy ani květy neobsahují toxické látky, rostlina je zcela nejedovatá.

Ibišek syrský známý také jako růžovník, je opadavý keř, patřící do čeledi slézovitých. Tento druh ibišku pochází z východní Asie. Bývá obvykle vysoký přibližně 2 až 4 m. To samozřejmě může záviset na specifickém kultivaru a podmínkách pěstování. Listy jsou střídavé, sytě zelené a mají tvar srdce nebo oválu s vroubkovanými okraji. Má krásné květy, jsou nádherně velké a mohou mít různá zbarvení - bílé, růžové, modré nebo fialové. Tyto květy mají charakteristický vzhled trubkovitého středu s vyčnívajícími tyčinkami a okvětními lístky okolo. Objevují se v letních měsících, od července do září, v závislosti na konkrétním kultivaru a klimatických podmínkách. Je oblíbeným keřem v zahradách kvůli svému dekorativnímu kvetení. Dobře se uplatňuje jako solitéra nebo v živých plotech. Dá se dobře použít k pěstování v nádobách, střešních zahradách a na terasách. Je skvělým příkladem skromnosti a vyniká svou odolností ve všech podmínkách, ideální volbou pro všechna slunná stanoviště.

Pěstování: Doporučuje se slunné, teplé a závětrné stanoviště, například jižní či jihozápadní strana domu nebo chráněné dvory. Půda má být hlinitá až hlinitopísčitá, středně vlhká, dobře propustná a bohatá na humus. Ibišek snáší pH od mírně kyselého po mírně zásadité, včetně půd s vyšším obsahem vápníku. Při výsadbě se často přidává kompost nebo dobře zetlelý hnůj, na těžkých půdách pomáhá přimíchat štěrk či hrubý písek pro zlepšení odtoku vody. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do října, v chladnějších oblastech se upřednostňuje jarní termín, aby keř stihl zakořenit před zimou. Pro živé ploty se zpravidla volí rozestupy 0,8-1,2 m, jako solitéra potřebuje kolem 2-3 m prostoru. Zálivka je nejdůležitější v prvním roce po výsadbě a během delších suchých period, mezi jednotlivými zálivkami má půda mírně proschnout. Každoroční jarní přihnojení kompostem nebo hnojivem pro kvetoucí keře podporuje tvorbu květních pupenů. Řez se provádí koncem zimy nebo brzy zjara, kdy se odstraňují slabé, namrzlé či křížící se větve a loňské výhony se mohou zkrátit o třetinu až polovinu. Mladé rostliny ocení zimní mulč u paty keře. Ibišek bývá odolný, při dlouhém suchu se mohou objevit mšice nebo svilušky, které oslabují nejmladší výhony. V dobře zvoleném stanovišti jde o dlouhověkou, nízko údržbovou dřevinu s jistým letním kvetením.

Autor: Kristýna | Revize: 20.05. 2026