Irský vřes 'Andrea' Daboecia cantabrica 'Andrea'

Detailní popis produktu

Irský vřes 'Andrea' - stálezelený kultivar irského vřesu s nápadně sytou barvou květů a pevným vzpřímeným růstem. Druh Daboecia cantabrica pochází z atlantských oblastí západní Evropy, kde osidluje kyselé vřesovištní půdy a otevřená stanoviště s dostatkem vláhy a dobrou drenáží. 'Andrea' vybral Johannes van Leuven v německém Geldern-Lüllingenu v srpnu 2007 z rozsáhlého výsevu semenáčů a v roce 2009 byl kultivar oficiálně registrován. Název získal po herečce Andree Sawatzki. Keřík roste hustě, pevně a výrazně vzpřímeně, v dospělosti dosahuje přibližně 40–50 cm na výšku a kolem 40 cm do šířky. Listy jsou malé, kopinaté, kožovité, lesklé a tmavě zelené. Květy mají typický převislý baňkovitý tvar, jsou hluboce purpurové až červenofialové a díky velikosti působí výrazněji než květy běžných vřesů. Hlavní období kvetení připadá na léto a podzim, nejsilnější násada se objevuje od srpna do října. Květy poskytují potravu včelám a dalším opylovačům. Kultivar se hodí do vřesovišť, skalek, kyselomilných záhonů, nízkých skupin a zahradních nádob. Výrazná barva dobře kontrastuje s bíle kvetoucími vřesy, světlými kultivary pierisů, nízkými rododendrony a tmavým kamenem. Pevný habitus umožňuje také opakovanou výsadbu podél cesty nebo na okraji předzahrádky.

Pěstování: Volí se plné slunce až lehký polostín. Slunce podporuje hustý růst, pevné vyzrávání výhonů a výraznější vybarvení květů nebo poupat. V polostínu rostliny rostou volněji, méně kvetou a časem mohou řídnout. Půda má být lehká, kyselá, propustná, humózní až písčitá, rovnoměrně mírně vlhká, bez vápníku a bez dlouhodobého zamokření. Vhodné pH je přibližně 4,0–5,5. Do běžné zahradní půdy se zapracuje kyselý vřesovištní substrát, rašelinná zemina, písek a jemná borová kůra. Těžká jílovitá zemina potřebuje odlehčení a drenáž, vápenitá půda vede k chloróze a slabému růstu. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do října. U podzimních výsadeb je důležitá zálivka až do zamrznutí půdy. Kořenový bal se před výsadbou dobře provlhčí a rostliny se vysazují ve stejné hloubce, v jaké rostly v kontejneru. Pro souvislý koberec se používá 7–9 rostlin na m², v nádobách podle průměru a požadované hustoty. Mulč z borové kůry, jehličí nebo štěpky pomáhá udržet kyselé prostředí, omezuje výpar a chrání mělký kořenový systém. Hnojení je střídmé, pouze hnojivem pro kyselomilné rostliny bez vápníku. Po zimě nebo brzy na jaře se keříky lehce zkracují pod odkvetlou část, nikdy hluboko do starého holého dřeva. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin dosahuje přibližně −20 až −25 °C. V nádobách je kořenový bal citlivější na promrzání a zimní vysychání, proto je důležitá drenáž, závětří a kontrola vlhkosti i v zimě.  

Autor: Kristýna | Revize: 11.08. 2026