Ixia 'Venus'

Detailní popis produktu

Ixia 'Venus' - hlíznatá rostlina z čeledi kosatcovitých, jejíž příbuzné druhy pocházejí z jihoafrické Kapské oblasti, kde rostou v zimně vlhkém a v létě suchém klimatu. Právě tento rytmus se odráží i v pěstování. Na jaře vyraší úzké, mečovité listy sytě zelené barvy a z nich se zvedají štíhlé, pevné stvoly. Rostlina dorůstá obvykle 40–60 cm, v dobré půdě i kolem 70 cm, přitom zůstává štíhlá, široká přibližně 10–15 cm, takže se snadno začleňuje do smíšených výsadeb. Oproti velkokvětým zahradním gladiolám působí jemněji a v záhonu vytváří přirozenější, „luční“ dojem. V červnu až srpnu se na stvolech postupně otevírají hvězdicovité až nálevkovité květy o průměru zhruba 3–5 cm v růžově purpurových tónech se světlejším hrdlem a kontrastním značením na spodních okvětních lístcích. Květy se otevírají odspodu vzhůru, takže se na jednom stvolu střídají otevřené květy a poupata a dekorativní efekt trvá déle. Květy bývají vyhledávané opylovači a v kompozici dobře ladí s šantou, sporýšem, řebříčkem, šalvějí i s okrasnými travami. Pevné stvoly se uplatní jako květ k řezu do letních vazeb, ve váze se zpravidla postupně rozvíjejí další poupata. 

Pěstování: Pro bohatší kvetení se osvědčuje plné slunce a závětří s teplejším mikroklimatem, například u zdi nebo v chráněném štěrkovém záhonu. Půda bývá nejvhodnější lehká, propustná a dobře drenážovaná, ideálně písčitohlinitá, s pH přibližně 6,0–7,5. V těžší půdě se využívá příměs štěrku a vyšší záhon, aby hlízy v chladných obdobích netrpěly zahníváním. Hlízy se vysazují v dubnu až květnu po odeznění silných mrazů, do hloubky zhruba 6–8 cm, s rozestupy 8–10 cm, což odpovídá asi 100–150 hlízám na m². Během růstu se udržuje mírně vlhký substrát bez přemokření, po odkvětu a zatažení listů naopak vyhovuje sušší klid. Přihnojení se obvykle opírá o hnojivo pro cibuloviny s vyšším podílem draslíku, které podporuje tvorbu květů a vyzrávání hlíz. V nádobách se daří použít propustný substrát a drenážní vrstvu, výhodou je snadnější přenesení do sucha při dlouhých deštích. V našich podmínkách není ixie spolehlivě mrazuvzdorná, krátkodobý mráz pod 0 °C může poškodit narašené rostliny a zimní promrznutí hlízy zničit. Po zežloutnutí listů se proto hlízy vyjímají, očistí, nechají proschnout a skladují nasucho při 4–10 °C. Rizikem v chladném a vlhkém létě mohou být houbové choroby, proto pomáhá drenáž, střídmější zálivka a nepřehoustlé výsadby. Hlízy nejsou jedlé a při požití mohou být problematické pro děti i domácí zvířata.

Více na: Návod na pěstování cibulovin

Autor: Nikol | Revize: 14.1. 2026