Jabloň okrasná 'Mokum' Malus 'Mokum'

Detailní popis produktu

Jabloň okrasná 'Mokum' - moderní, vysoce ceněný kultivar okrasné jabloně, který byl vyšlechtěn v Nizozemsku Henricusem J. Grootendorstem v druhé polovině dvacátého století. Tento opadavý listnatý strom z čeledi růžovitých se vyznačuje kompaktním růstem a elegantní vzpřímenou korunou vázovitého tvaru, která se s věkem mírně rozšiřuje. Rostlina dosahuje v dospělosti výšky 5,0–7,0 metru a šířky 3,0–4,0 metru, díky čemuž najde uplatnění v soukromých zahradách, uličních stromořadích i v městských parcích. Střídavé listy jsou při rašení intenzivně purpurově hnědé až vínové, během léta přecházejí do tmavě bronzově zelené barvy s červenavým žilkováním a na podzim se barví do oranžovožlutých tónů. V květnu se koruna zahalí do záplavy velkých, sytě purpurově růžových květů o průměru kolem 4,0 centimetru. Květy vyrůstají v hustých trsech, šíří jemnou nasládlou vůni a fungují jako významný zdroj nektaru pro včely. Koncem léta dozrávají drobné, kulovité malvice o průměru 1,2 až 1,5 centimetru, které mají tmavě červenou až purpurovou barvu. Plody jsou jedlé a obsahují vysoké množství přírodních kyselin, vitamínů a pektinu. Pro přímý konzum jsou příliš trpké, ale skvěle se uplatňují při výrobě domácích džemů a dekorativních rosolů. Plody drží na stromě dlouho do zimy, kdy představují estetický prvek a důležitou potravu pro ptáky. V zahradní architektuře se využívá jako dominantní solitéra nebo v kontrastních skupinách se světlezelenými keři.

Pěstování: Preferuje plné slunce, případně lehký polostín, na slunci bývá násada květů i vybarvení plodů nejvýraznější. Půda bývá nejvhodnější hlubší, humózní a propustná, se střední vlhkostí a dobrou drenáží, ideálně v rozmezí pH 6,0–7,5. V těžších jílech prospívá zapracování štěrku či hrubší organiky, na velmi suchých stanovištích pomáhá mulč, který stabilizuje vláhu. Rostliny se vysazují nejčastěji od března do listopadu podle typu balu, po výsadbě se doporučuje pravidelnější zálivka zejména v prvních dvou vegetacích. Po zakořenění snáší krátkodobé přísušky, dlouhé sucho však omezuje kvetení i velikost plodů. Hnojení obvykle postačí mírné na jaře, při přehnojení dusíkem roste citlivost k mšicím. Řez se omezuje na výchovný a později prosvětlovací, prováděný po odkvětu nebo v předjaří, aby koruna zůstala vzdušná a rychle osychala po dešti. V českém klimatu jde o spolehlivě mrazuvzdornou dřevinu přibližně do −29 °C, mladé stromy však prospívají v závětří bez pozdních jarních mrazových kotlin. Pro solitér se ponechává odstup alespoň 4–5 m od dalších dřevin, ve volnějším živém plotu se vzdálenost mezi rostlinami pohybuje zhruba 1–1,5 m. Mezi možné škůdce patří mšice a obaleči, z chorob se může v nepříznivých letech objevit strupovitost nebo padlí, přesto bývá zásah potřeba jen výjimečně.

Autor: Kristýna | Revize: 01.06. 2026