Jabloň okrasná PERPETU 'Evereste'

Detailní popis produktu

Jabloň okrasná 'Evereste' - patří mezi moderní, zdravotně spolehlivé kultivary vyšlechtěné ve Francii v programu INRA Angers v 70. letech 20. století. Vytváří menší strom s pevnou kostrou a pravidelnou korunou, v našich podmínkách obvykle 4–6 m vysokou a 3–5 m širokou, proto se dobře uplatní i v běžné zahradě, kde je žádoucí celoroční efekt bez náročné údržby. Listy jsou střídavé, vejčité až mělce laločnaté, v létě sytě zelené, na podzim často přecházejí do žlutých až oranžových tónů. V dubnu až květnu rozkvétá po celé koruně bílými květy, často z růžových poupat, a poskytuje časný pyl i nektar. Od konce léta dozrávají drobná oranžovočervená jablíčka (cca 2–3 cm), která mohou na větvích vytrvat dlouho do zimy a jsou ceněná i jako potrava pro ptactvo a jako dekorace do vazeb. Díky vysoké odolnosti vůči strupovitosti, padlí i bakteriální spále se 'Evereste' uplatňuje nejen jako solitéra, ale také v ekologičtěji vedených výsadbách a někdy i jako opylovač v sadech. V kompozicích dobře navazuje na okrasné trávy, jarní cibuloviny, podzimní trvalky a tmavé jehličnany, kde vynikne kontrast květů i plodů.

Pěstování: Preferuje plné slunce, případně lehký polostín, na slunci bývá násada květů i vybarvení plodů nejvýraznější. Půda bývá nejvhodnější hlubší, humózní a propustná, se střední vlhkostí a dobrou drenáží, ideálně v rozmezí pH 6,0–7,5. V těžších jílech prospívá zapracování štěrku či hrubší organiky, na velmi suchých stanovištích pomáhá mulč, který stabilizuje vláhu. Rostliny se vysazují nejčastěji od března do listopadu podle typu balu, po výsadbě se doporučuje pravidelnější zálivka zejména v prvních dvou vegetacích. Po zakořenění snáší krátkodobé přísušky, dlouhé sucho však omezuje kvetení i velikost plodů. Hnojení obvykle postačí mírné na jaře, při přehnojení dusíkem roste citlivost k mšicím. Řez se omezuje na výchovný a později prosvětlovací, prováděný po odkvětu nebo v předjaří, aby koruna zůstala vzdušná a rychle osychala po dešti. V českém klimatu jde o spolehlivě mrazuvzdornou dřevinu přibližně do −29 °C, mladé stromy však prospívají v závětří bez pozdních jarních mrazových kotlin. Pro solitér se ponechává odstup alespoň 4–5 m od dalších dřevin, ve volnějším živém plotu se vzdálenost mezi rostlinami pohybuje zhruba 1–1,5 m. Mezi možné škůdce patří mšice a obaleči, z chorob se může v nepříznivých letech objevit strupovitost nebo padlí, přesto bývá zásah potřeba jen výjimečně.

Autor: Nikol | Revize: 15.12.2025