Jalovec obecný 'Green Carpet'

Detailní popis produktu

Jalovec obecný 'Green Carpet' - 'Green Carpet' vychází z našeho původního evropského druhu, který se přirozeně vyskytuje na suchých svazích, vřesovištích a okrajích světlých borových lesů. Tato stanoviště formovala jeho mimořádnou odolnost vůči chladu, větru i chudým, kamenitým půdám. Tvoří velmi nízký, plošně se rozrůstající keř s větvemi přiléhajícími těsně k povrchu půdy. Jeho habitus připomíná souvislý zelený koberec s výškou 0,1-0,2 m a šířkou 1-1,5 m, ve stáří i více. Roste pomalu, avšak vytváří hutnou strukturu, která účinně brání zaplevelení a stabilizuje svahy. Jehlice jsou krátké, jehlicovité, pichlavé, sytě zelené až tmavě zelené, na mladých výhonech světlejší. Po promnutí vydávají příjemnou aromatickou vůni typickou pro jalovce. Jalovec je dvoudomý, jarní květy jsou nenápadné, na samičích rostlinách se mohou tvořit drobné kulovité šištice s modravým ojíněním, jde však o kultivar využívaný výhradně okrasně. Díky rovinnému růstu se uplatní na rozsáhlých skalkách, suchých svazích, vřesovištích, štěrkových výsadbách či jako zelený koberec pod vyšší jehličnany. V kompozici vytváří klidné pozadí pro dřeviny se sytým nebo panašovaným olistěním a dobře ladí s trvalkami s šedými či vínovými listy.

Jalovec obecný je stálezelený, pomalu rostoucí jehličnan, který patří mezi naše původní dřeviny a je rozšířený téměř po celé Evropě. V přírodě se vyskytuje ve formě vzpřímených keřů, menších stromků nebo rozprostřených keřů, v závislosti na podmínkách stanoviště a konkrétní varietě. Dorůstá obvykle do výšky 2 až 5 m, ale existují i zakrslé nebo plazivé formy. Má jehlicovité, pichlavé jehlice dlouhé 1-2 cm, často stříbřitě ojíněné, vyrůstající v trojčetných přeslenech. Typickou ozdobou jsou modročerné kulaté plody - jalovčinky, které dozrávají až druhým rokem. Díky své přirozené odolnosti a výraznému vzhledu je oblíbeným prvkem v okrasných i přírodě blízkých výsadbách.

Pěstování: Preferuje slunné stanoviště, kde se projeví nejvýraznější zlaté zbarvení výhonů. Lehké zastínění snese, avšak barva je méně intenzivní. Stanoviště má být vzdušné, suché až mírně vlhké, bez trvalého zimního zatížení mokrým sněhem. Půda dobře propustná, písčitohlinitá až kamenitá, s reakcí ideálně kolem pH 6-7,5, přičemž jalovec snáší i chudší a lehce kyselé či mírně zásadité podmínky. Rostliny se vysazují od března do listopadu jako kontejnerované sazenice. V těžkých půdách pomůže drenážní vrstva štěrku a částečné odlehčení pískem. Po výsadbě se udržuje pravidelná zálivka do prokořenění, později dobře snáší sucho a zálivka je potřebná jen při déletrvajících letních vedrech. Přihnojování bývá minimální, zpravidla postačí jednorázová jarní dávka hnojiva pro jehličnany s nízkým obsahem dusíku. Povrch půdy lze zamulčovat štěrkem, který podporuje dobré vybarvení jehličí a zabraňuje zaplevelení. Řez není nutný, pouze se odstraňují suché či poškozené větve na jaře. Mrazuvzdornost se běžně pohybuje kolem -28 °C, díky čemuž bez problémů přezimuje i ve vyšších polohách. Na podmáčených místech může trpět hnilobou kořenů, v příliš hustých výsadbách se mohou objevit houbové choroby výhonů. Pro vytvoření půdopokryvného efektu se používá zhruba 2-3 rostliny na 1 m², při výsadbě do skupin s jinými dřevinami jsou vhodné rozestupy kolem 0,8-1 m.

Autor: Jana | Revize: 28.11. 2025