Jalovec poléhavý 'Bonin Isles'

Detailní popis produktu

Jalovec poléhavý 'Bonin Isles' - patří mezi nízké, plazivé jehličnany pocházející z japonských ostrovů Ogasawara, známých dříve jako Bonin. V přirozeném prostředí roste druh Juniperus procumbens na slunných, kamenitých svazích a pobřežních skalách, kde vytváří husté porosty odolné větru i suchu. Kultivar ‘Bonin Isles’ byl vyselektován pro rovnoměrný, kompaktní růst a jemnou texturu jehličí. Tvoří nízký, polštářovitý keř s výrazně poléhavými větvemi, které mohou při kontaktu s půdou zakořeňovat a časem vytvářet souvislý stálezelený koberec. V deseti letech dorůstá zhruba 0,2 m na výšku a přibližně 1,5 m do šířky, v plné dospělosti obvykle 0,1-0,3 m × 1–2 m. Boční větévky se mírně zvedají a vytvářejí jemně zvlněný povrch. Jehličí je krátké, pichlavé, 6-8 mm dlouhé, v hustých chomáčcích šedozelené až modrozelené barvy. Rostlina zůstává dekorativní po celý rok díky stálezelenému olistění. Drobné samčí a samičí šištice jsou nenápadné, hlavní okrasnou hodnotu představuje hustota, barva a struktura jehličí. V zahradní kompozici se uplatňuje jako půdopokryvná dřevina na svazích, suchých mezích, vřesovištích, skalkách i na okrajích záhonů, kde potlačuje plevel a zpevňuje terén. Díky přirozenému, plazivému růstu se často používá také pro bonsajovou tvorbu a do nádob, odkud může přepadávat přes okraje.

Jalovec poléhavý je nízce rostoucí, plazivý jehličnan pocházející ze Severní Ameriky, který je mimořádně ceněný pro svou schopnost rychle a hustě pokrývat půdu. V zahradní architektuře je využíván především jako půdopokryvná dřevina, která vyniká svou nenáročností, přirozeně krásným vzhledem a stálým efektem po celý rok. Tento druh dorůstá výšky obvykle jen 15-30 cm, ale do šířky se rozrůstá až 2-3 m. Větve se plazivě rozkládají po povrchu a často zakořeňují, čímž vzniká hustý, souvislý koberec. Jehlice jsou šupinovité, jemné, někdy i jehlicovité, zbarvené do modrozelené, šedozelené nebo modrostříbrné barvy, v závislosti na kultivaru. Na podzim či v zimě mohou některé přecházet do purpurových odstínů. Jalovec poléhavý má rád plné slunce a dobře propustné, spíše sušší půdy. Výborně snáší mráz, sucho, vítr i znečištěné ovzduší, což z něj činí ideální rostlinu nejen pro soukromé zahrady, ale i městskou zeleň. Nesnáší trvale zamokřené a těžké půdy. Tento druh se často vysazuje na svahy, skalky, opěrné zídky, do nádob nebo vřesoviště, kde nejen zpevňuje půdu, ale i esteticky dotváří kompozici. Je skvělou volbou pro ty, kteří hledají dekorativní, stálezelenou a bezúdržbovou rostlinu, která zároveň plní i praktickou funkci při ochraně půdy před erozí nebo náhradě trávníku na problematických místech.

Pěstování: Doporučuje se plné slunce, případně lehký polostín. Na slunném stanovišti si keř udržuje kompaktní, hustý růst a rovnoměrné vybarvení jehličí. Nejlépe prospívá v dobře propustné, spíše lehčí až středně těžké půdě, s pH okolo 6,0-7,0. Podstatná je drenáž, protože jalovec nesnáší trvalé zamokření. Do výsadbové jámy se často přidává písek nebo štěrk, zejména na těžších půdách. Vysazují se kontejnerované rostliny od března do listopadu, kdy půda nemrzne. Na svazích nebo v plošných výsadbách se volí spon přibližně 60-80 cm, tedy zhruba 2-3 rostliny na m². Po výsadbě je vhodná mírná, pravidelná zálivka do doby zakořenění, později rostliny dobře snášejí delší období sucha. Mrazuvzdornost dosahuje přibližně do -23 °C a proto spolehlivě přezimuje ve všech našich oblastech. V zimě může jehličí přechodně získat šedavý odstín, na jaře se barva obnovuje. Údržba je nenáročná, omezuje se na odstranění suchých či poškozených větví a případné lehké tvarování. Hlubší řez snášejí jalovce dobře, avšak u tohoto půdopokryvného kultivaru bývá zbytečný. Mulč z minerální drti nebo kůry snižuje výpar a omezuje zaplevelení. Z chorob se mohou objevit rzivosti nebo houbové odumírání větviček, kterému napomáhá přílišná vlhkost. Prevencí je vzdušnější stanoviště, propustná půda a pravidelné odstraňování napadených částí.

Autor: Jana | Revize: 28.11. 2025