Janeba drsná 'Helhan' (Loraine Sunshine) - Heliopsis helianthoides 'Helhan' (Loraine Sunshine) Heliopsis helianthoides 'Helhan' (Loraine Sunshine)

Detailní popis produktu

Janeba drsná 'Helhan' (Loraine Sunshine) - patří k trvalkám, které záhon rozsvítí už listem. Rod Heliopsis pochází ze Severní Ameriky, kde roste na prériích, okrajích světlých lesů a na vlhčích loukách. Kultivar vznikl jako semenný výběr ve Wisconsinu v roce 1992 a v Evropě bývá uváděn jako 'Helhan' (PBR) a také jako 'Winter Sun'. Vytváří kompaktní, neinvazivní trs, obvykle 80–100 cm vysoký a 50–80 cm široký, s tuhými, drsnějšími stonky, které jen výjimečně vyžadují oporu. Listy jsou vstřícné, pilovité, 6–12 cm dlouhé, kopřivového vzhledu. Čepele jsou bělavě až krémově panašované s tmavě zeleným žilkováním, které se během léta může zvýrazňovat a působí jako jemná kresba inkoustem. Od července do září, někdy až do prvních mrazů, se na koncích větvených lodyh otevírají jednoduché úbory 5–7 cm v jasně žlutém tónu s tmavším terčem. V řezu vydrží několik dnů a rostlina je ceněna i pro pravidelný tvar květů. Květy poskytují pyl i nektar, proto bývají navštěvované včelami a motýly. V kompozicích ladí s okrasnými travami, rozchodníky, sporýši, šalvějemi nebo třapatkami, kde panašované listy fungují jako klidný světelný akcent mezi sytější zelení.

Pěstování: Preferuje plné slunce, v teplejších polohách i světlý polostín, v závětří s dobrým prouděním vzduchu. Půda vyhovuje humózní až hlinitopísčitá, rovnoměrně vlhká, ale propustná, s doporučeným pH přibližně 6–7,5. V těžkých, dlouhodobě přemokřených půdách se zvyšuje riziko hnilob kořenů, v extrémním suchu se zkracuje doba kvetení a květy drobní. Výsadba probíhá od března do října, rozestupy se volí zhruba 40–45 cm, což odpovídá přibližně 5–6 rostlinám na m². Na jaře se odstraňují loňské stonky u báze, během léta pomáhá průběžné odstraňování odkvetlých úborů k prodloužení kvetení. Hnojení bývá mírné, na jaře se uplatní kompost nebo vyvážené hnojivo, příliš mnoho dusíku vede k bujnějšímu růstu a vyššímu riziku polehnutí. V plné výšce dosahuje zpravidla 70–90 cm, v úrodných půdách může být vyšší a může se hodit opora nebo výsadba do skupiny, která se navzájem podepře. Po 3–5 letech se trsy omlazují dělením na jaře, čímž se udržuje hustota kvetení. Mrazuvzdornost vyzrálých trsů se v podmínkách ČR pohybuje přibližně do -29 °C, mladé výsadby prospívají s lehkým mulčem a bez zimního přemokření. Z chorob se mohou objevit padlí a skvrnitosti listů, ze škůdců zejména mšice, obvykle při přehnojení a v přesušeném mikroklimatu. 

Autor: Nikol | Revize: 26.1. 2026