Japonská azalka 'Blue Danube'
Kód: 118703.png?62ff4427)
.png?62ff4432)
.png?62ff443c)
.png?62ff4447)
Detailní popis produktu
Japonská azalka 'Blue Danube' - náleží k japonským azalkám pocházejícím z hybridního okruhu Rhododendron obtusum, tradičně pěstovaného ve východní Asii na polostinných okrajích lesů s kyselou, humózní půdou. Kultivar vznikl ve 20. století v evropských školkách, které se zaměřují na nízké, bohatě kvetoucí azalky vhodné pro mírné klimatické pásmo. 'Blue Danube' tvoří kompaktní, hustý a ploše rozkladitý keř vysoký 40-80 cm a široký 50-130 cm, se stálezelenými drobnými listy, jež si uchovávají barvu po celý rok. V květnu se objevují purpurové nálevkovité květy o průměru 4-5 cm, uspořádané v menších vrcholících, které vytvářejí jemně strukturovaný efekt. Rostlina se výborně uplatní na okrajích vřesovišť, v polostinných dřevinových kompozicích, pod světlými jehličnany i v nádobách. Esteticky ladí s bílými a světle růžovými azalkami, kapradinami i nízkými travinami, které zdůrazňují její syté květní tóny.
Patří do stejné skupiny jako o mnohem větší rododendrony. Na rozdíl od nich, jsou azalky menší (i když najdou se i větší jedinci) a některé kultivary na podzim částečně nebo zcela opadávají. Zatímco rododendrony mají květy spíše ve tvaru zvonku, květy azalky připomínají tvarem trychtýř. Pro ty, kteří nemají příliš mnoho místa jsou naprosto ideální azalky japonské, které se spíše než do výšky rozrůstají do šířky. Většina azalek preferuje částečné slunce, či polostín (přímé slunce může způsobit úpal, příliš málo světla zase způsobuje vytahování větví a květů). Kvetou od května do června - odkvetlé květy opatrně vylamujeme, aby dál keř nevyčerpávaly.
Pěstování: Rostlina nejlépe prospívá v polostínu, kde je chráněna před prudkým letním sluncem a zimním vysušujícím větrem. Půda má být kyselá s pH 4,5-5,5, humózní a dobře propustná, aby byl kořenový systém rovnoměrně zásoben vláhou, ale zároveň nedocházelo k přemokření. Při výsadbě je vhodné zapracovat rašelinu nebo specializovaný vřesovištní substrát, který udrží stabilní vlhkost a zlepší vzdušnost půdy. Povrch lze zakrýt mulčem z jemné borky nebo listovky, čímž se omezí výkyvy teplot a vysychání. Zálivka má být pravidelná, zejména v období zakořeňování a během suchých týdnů. Vhodná je měkká voda, která nenarušuje kyselost půdy. Přihnojování se provádí hnojivy určenými pro rododendrony, a to v jarním období, kdy rostlina aktivně roste. Řez nebývá nutný, protože rostlina udržuje kompaktní tvar přirozeně, po odkvětu je však možné odstranit zaschlé květy, což podpoří tvorbu pupenů pro příští rok. Mrazuvzdornost dosahuje přibližně -20 °C, mladé rostliny snášejí zimu lépe při lehkém zakrytí chvojím. Choroby se objevují hlavně při dlouhodobém zamokření nebo v těžké, nepropustné půdě, proto je důležitá kvalitní drenáž. Pro vytvoření nízkého porostu se používá 5-7 rostlin na m². Výsadba je možná od března do října, kvetení probíhá v květnu.
Autor: Jana | Revize: 10.12.2025
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
