Japonská azalka 'Dorothy Haiden' Azalea japonica 'Dorothy Haiden'

Detailní popis produktu

Japonská azalka 'Dorothy Haiden' - stálezelený až poloopadavý kultivar japonské azalky ze skupiny Robin Hill, vyšlechtěné v USA v New Jersey šlechtitelem Robertem Gartrellem. Byl selektován pro pozdější termín kvetení a dobré držení olistění, takže navazuje na časné kurume azalky. Keř roste pomalu a kompaktně do nízké kupy, obvykle 0,5–0,8 m vysoké a 0,8–1,2 m široké, s mělkým kořeněním. Listy jsou drobné, eliptické, tmavě zelené a v přistínění zůstávají přes zimu převážně na rostlině. Od konce května do června se otevírají jednotlivě nálevkovité květy 3–4 cm, čistě bílé s jemně zeleným okem u hrdla, takže kvetení působí klidně a vytrvale. Kultivar se uplatňuje ve vřesovištích, v podsadbách jehličnanů, u severních stěn domu i v nádobách, kde vynikne kontrast bílé barvy s tmavozeleným listem a kamenem. Květy nejsou výrazně vonné, ale poskytují pyl a nektar, přičemž celé rostliny jsou při požití jedovaté, což je důležité v zahradách s dětmi a domácími zvířaty. V kompozici se osvědčuje spojení s kapradinami, bohyškami a s nízkými jehličnany, které vytvářejí chráněné pozadí a udržují vlhčí vzduch.

Patří do stejné skupiny jako o mnohem větší rododendrony. Na rozdíl od nich, jsou azalky menší (i když najdou se i větší jedinci) a některé kultivary na podzim částečně nebo zcela opadávají. Zatímco rododendrony mají květy spíše ve tvaru zvonku, květy azalky připomínají tvarem trychtýř. Pro ty, kteří nemají příliš mnoho místa jsou naprosto ideální azalky japonské, které se spíše než do výšky rozrůstají do šířky. Většina azalek preferuje částečné slunce, či polostín (přímé slunce může způsobit úpal, příliš málo světla zase způsobuje vytahování větví a květů). Kvetou od května do června - odkvetlé květy opatrně vylamujeme, aby dál keř nevyčerpávaly.

Pěstování: Rostlina nejlépe prospívá v polostínu, kde je chráněna před prudkým letním sluncem a zimním vysušujícím větrem. Půda má být kyselá s pH 4,5-5,5, humózní a dobře propustná, aby byl kořenový systém rovnoměrně zásoben vláhou, ale zároveň nedocházelo k přemokření. Při výsadbě je vhodné zapracovat rašelinu nebo specializovaný vřesovištní substrát, který udrží stabilní vlhkost a zlepší vzdušnost půdy. Povrch lze zakrýt mulčem z jemné borky nebo listovky, čímž se omezí výkyvy teplot a vysychání. Zálivka má být pravidelná, zejména v období zakořeňování a během suchých týdnů. Vhodná je měkká voda, která nenarušuje kyselost půdy. Přihnojování se provádí hnojivy určenými pro rododendrony, a to v jarním období, kdy rostlina aktivně roste. Řez nebývá nutný, protože rostlina udržuje kompaktní tvar přirozeně, po odkvětu je však možné odstranit zaschlé květy, což podpoří tvorbu pupenů pro příští rok. Mrazuvzdornost dosahuje přibližně -20 °C, mladé rostliny snášejí zimu lépe při lehkém zakrytí chvojím. Choroby se objevují hlavně při dlouhodobém zamokření nebo v těžké, nepropustné půdě, proto je důležitá kvalitní drenáž. Pro vytvoření nízkého porostu se používá 5-7 rostlin na m². Výsadba je možná od března do října, kvetení probíhá v květnu.

Autor: Nikol | Revize: 17.2. 2026