Japonská azalka 'Purpurkissen' Rhododendron obtusum 'Purpurkissen'

Detailní popis produktu

Japonská azalka 'Purpurkissen' - kultivar se stal oblíbeným pro svůj specifický, ploše kulovitý až polštářovitý habitus, který v dospělosti po deseti letech dosahuje výšky pouhých 30 až 40 cm, zatímco do šířky se rozrůstá na 60 až 80 cm. Drobné, obvejčité listy o délce 1,5 až 2 cm mají svrchní stranu tmavě zelenou, lesklou a jemně kožovitou. Během podzimního poklesu teplot dochází k fyziologické částečné obměně listového aparátu, kdy starší vnitřní listy přecházejí do sytě bronzových až vínových odstínů a opadávají, avšak obvodové olistění spolehlivě přetrvává po celou zimu. V průběhu května se z terminálních pupenů masivně rozvíjejí široce otevřené, nálevkovité květy o průměru 3 až 4 cm. Korunní lístky nesou svítivou, čistě purpurově červenou barvu, která je stálá a netrpí popálením od slunečních paprsků. Květy jsou bez vůně, avšak jejich obrovské množství vytváří monolitický barevný polštář, pod nímž zelený podklad zcela mizí. V zahradní architektuře se uplatňuje v popředí vřesovištních kompozic, na polostinných skalkách a v japonských zahradách, kde tvoří harmonický kontrast s jemnou texturou travin, dlužich nebo nízkých kapradin.

Patří do stejné skupiny jako Rododendrony. Na rozdíl od nich, jsou azalky menší (i když najdou se i větší jedinci) , a některé kultivary na podzim částečně nebo zcela opadávají. Zatímco rododendrony mají květy spíše ve tvaru zvonku, květy azalky připomínají tvarem trychtýř. Pro ty, kteří nemají příliš mnoho místa jsou naprosto ideální azalky japonské, které se spíše než do výšky rozrůstají do šířky. Většina azalek preferuje částečné slunce, či polostín (přímé slunce může způsobit úpal, příliš málo světla zase způsobuje vytahování větví a květů). Kvetou od května do června – odkvetlé květy opatrně vylamujeme, aby dál keř nevyčerpávaly.

Pěstování: Rostlina nejlépe prospívá v polostínu, kde je chráněna před prudkým letním sluncem a zimním vysušujícím větrem. Půda má být kyselá s pH 4,5-5,5, humózní a dobře propustná, aby byl kořenový systém rovnoměrně zásoben vláhou, ale zároveň nedocházelo k přemokření. Při výsadbě je vhodné zapracovat rašelinu nebo specializovaný vřesovištní substrát, který udrží stabilní vlhkost a zlepší vzdušnost půdy. Povrch lze zakrýt mulčem z jemné borky nebo listovky, čímž se omezí výkyvy teplot a vysychání. Zálivka má být pravidelná, zejména v období zakořeňování a během suchých týdnů. Vhodná je měkká voda, která nenarušuje kyselost půdy. Přihnojování se provádí hnojivy určenými pro rododendrony, a to v jarním období, kdy rostlina aktivně roste. Řez nebývá nutný, protože rostlina udržuje kompaktní tvar přirozeně, po odkvětu je však možné odstranit zaschlé květy, což podpoří tvorbu pupenů pro příští rok. Mrazuvzdornost dosahuje přibližně -20 °C, mladé rostliny snášejí zimu lépe při lehkém zakrytí chvojím. Choroby se objevují hlavně při dlouhodobém zamokření nebo v těžké, nepropustné půdě, proto je důležitá kvalitní drenáž. Pro vytvoření nízkého porostu se používá 5-7 rostlin na m². Výsadba je možná od března do října, kvetení probíhá v květnu.

Autor: Nikol | Revize: 2.6. 2026