Jedle balzámová 'Nana' Abies balsamea 'Nana'

Detailní popis produktu

Jedle balzámová 'Nana' - velmi oblíbený zakrslý a kulovitý jehličnan, který pochází z chladnějších a vlhčích oblastí Severní Ameriky, kde roste v jehličnatých lesích, na rašelinných loukách i v podmáčených údolích. Pryskyřice s typickou vůní se tradičně využívala jako balzám v mastích a k aromatizaci, bez nárokování léčebných účinků. Kultivar 'Nana' patří do skupiny Hudsonia a byl vybrán pro zakrslý, mimořádně hustý růst. Vytváří nízký, kulovitý až polštářovitý keř, který se s věkem mírně zplošťuje, větve jsou krátké a těsně nahloučené. V 10 letech mívá přibližně 0,6 m na výšku a 0,75 m do šířky, v dospělosti obvykle dorůstá 0,8–1 m na výšku a 1–1,3 m do šířky. Tempo růstu je pomalé, přibližně 3–7 cm za rok. Jehlice jsou krátké, asi 4–10 mm, lesklé, tmavozelené, na rubu s nápadnými světlými pásky, rašící výhony bývají na jaře světleji zelené. Po promnutí jehlic se uvolňuje balzámová vůně pryskyřice. Šišky se na tomto kultivaru objevují spíše zřídka, okrasná hodnota stojí hlavně na pravidelné struktuře a barvě jehlic. Díky kompaktnímu habitu se uplatní ve skalkách, vřesovištích, štěrkových záhonech i jako stálezelený akcent do předzahrádky. Pěkně vyniká vedle vřesů, zakrslých borovic, pěnišníků v kyselé půdě a okrasných trav, kde vytváří stabilní pozadí pro sezónní květy.

Jedle balzámová - elegantní jehličnan pocházející z chladnějších oblastí Severní Ameriky. Tento strom je ceněn pro svůj pravidelný kuželovitý tvar, husté větve a krásně zelené jehličí, které vydává příjemnou pryskyřičnou vůni. Dorůstá výšky 15–25 metrů. Jehlice jsou měkké, ploché, sytě zelené se světlými pruhy na spodní straně. Jsou hustě uspořádané a přiléhají k větvím, což stromu dodává bohatý a kompaktní vzhled. Koření hluboce, kůra je šedá, tenká a postupně praská a tvoří se hnědavé šupiny. Mladé šišky mají atraktivní fialový odstín a dozráváním mění barvu na hnědou, rozpadávají se přímo na stromě. Dožívá se okolo 200 let, kmen je v dospělosti až 60 cm široký. Nevhodná je pro suchá, horká místa.

Pěstování: Pro pěstování v ČR se osvědčuje stanoviště na plném slunci až v polostínu. V teplejších nížinách bývá výhodou lehký polostín a závětří, aby nedocházelo k přísušku a spálení jehlic. Půda vyhovuje humózní, rovnoměrně vlhká, propustná, s mírně kyselou reakcí přibližně pH 4,5–6,5. Těžké jíly prospívají po vylehčení štěrkem a kompostem, protože dlouhodobé zamokření zvyšuje riziko houbových chorob kořenů. Vhodný je mulč z kůry nebo jehličí, který stabilizuje vláhu a udržuje půdní reakci. Zálivka je důležitá hlavně po výsadbě a v období letního sucha, odolnost vůči suchu je spíše nižší. Hnojení se obvykle provádí mírně na jaře, například kompostem nebo hnojivy pro jehličnany, přehnojení vede k řídkému růstu. Řez nebývá potřebný, případné odstranění poškozených větví se dělá na konci zimy. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do října při nezmrzlé půdě. Pro skupinové výsadby se používá rozestup zhruba 60–80 cm, což odpovídá přibližně 3 kusům na m². V nádobě se volí větší objem přibližně 20–40 l s drenážní vrstvou, v zimě je vhodná izolace kořenového balu proti promrznutí. Mrazuvzdornost se uvádí přibližně do -35 °C. Ze škůdců se mohou objevit mšice a korovnice, při oslabení suchem i svilušky, z chorob bývá zmiňována václavka a kořenové hniloby. Prevencí je vzdušné stanoviště, pravidelná vláha a propustná půda.

Autor: Nikol | Revize: 16.1. 2026