Jedle španělská 'Glauca' Abies pinsapo 'Glauca'

Detailní popis produktu

Jedle španělská 'Glauca' - mimořádně atraktivní a sběratelsky ceněný okrasný kultivar jedle, který zaujme především svým intenzivně stříbřitě modrým zbarvením jehlic, pravidelným kuželovitým tvarem a exotickým vzhledem. Pochází z jedle španělské, endemického druhu jihozápadního Španělska a severního Maroka. Roste jako stálezelený jehličnatý strom, který v našich podmínkách dorůstá obvykle 8 až 12 metrů výšky, ve stáří může být i vyšší. Koruna je pravidelně kuželovitá až pyramidální, velmi symetrická a hustá. Větve jsou krátké, pevné a vyrůstají vodorovně až mírně vzhůru, čímž strom působí kompaktně a velmi dekorativně. Jehlice jsou krátké, tuhé, čtyřhranné, vyrůstající radiálně kolem větviček, což je pro jedli španělskou typické. Zbarvení je výrazně modrostříbrné až ocelově modré, nejintenzivnější na plném slunci. Díky tomuto zbarvení je atraktivní po celý rok a patří k nejmodřejším jedlím vůbec. Růst je pomalý až středně rychlý, což umožňuje udržet strom dlouhodobě v pěkném tvaru bez nutnosti řezu. Řez se obecně neprovádí, pouze výjimečně k odstranění poškozených větví. Je mrazuvzdorná, ale mladé rostliny je vhodné v prvních letech chránit před silnými mrazy a vysušujícím větrem. Kultivar je poměrně odolný vůči chorobám a škůdcům, při správném stanovišti je dlouhověký a stabilní. Díky tuhým jehlicím a husté koruně si zachovává velmi dekorativní vzhled i v zimním období. Uplatní se především jako solitéra, v reprezentativních zahradách, parcích, sbírkách jehličnanů a v moderních architektonických výsadbách, kde vynikne jeho výrazná barva a pravidelný tvar. Nejlépe působí na klidném pozadí, kde může plně vyniknout jeho stříbřitě modré zbarvení.

Jedle španělská je atraktivní dlouhověký jehličnan pocházející z jižního Španělska a Maroka. Roste pomalu a v přírodě dorůstá výšky 20–30 metrů, v našich podmínkách obvykle méně, cca kolem 15 m výšky a 5 m šířky. Má hustou, kuželovitou korunu a specifické krátké, pichlavé jehlice, které vyrůstají kolem větviček spirálovitě a tvoří tak výrazně „ježatý“ vzhled. Jehlice mají modrozelenou až stříbřitou barvu, což z ní dělá vysoce dekorativní strom. Šišky jsou vzpřímené, válcovité, dlouhé asi 10–15 cm, zpočátku zelené a při dozrávání hnědé. Vhodná jako výrazná solitéra do větších zahrad či parků. 

Pěstování: Vyžaduje slunné až mírně přistíněné stanoviště, chráněné před silným větrem. Na rozdíl od většiny jedlí lépe snáší sucho a teplo, ale hůře reaguje na dlouhodobou vlhkost půdy. Nejlépe prospívá v hlubší, velmi dobře propustné, spíše chudší půdě, ideálně hlinitopísčité nebo kamenité, s pH neutrálním až mírně kyselým (6,0–7,0). Nesnáší těžké, jílovité a zamokřené půdy. Zálivka je důležitá především v prvních letech po výsadbě. Po zakořenění je jedle španělská poměrně odolná vůči suchu, výrazně více než jedle kavkazská nebo bělokorá. Přemokření je pro ni nejčastější příčinou neúspěchu. Hnojení obvykle není nutné; přehnojení může strom oslabit. Jedle španělská má střední mrazuvzdornost, obvykle kolem –20 až –23 °C. V chladnějších oblastech může namrzat, zejména v kombinaci s vlhkou půdou a zimními větry. Nejlépe se jí daří v teplejších oblastech a chráněných polohách. Mladé rostliny je vhodné v zimě chránit mulčem. Je poměrně odolná vůči chorobám, ale citlivá na znečištěné ovzduší a dlouhodobé zamokření. Proto se méně hodí do městských a těžkých půdních podmínek. Řez se neprovádí, protože strom má přirozeně pravidelný tvar. Odstraňují se pouze suché nebo poškozené větve. Tvarovací zásahy nejsou vhodné.

Autor: Lucie Š. | Revize: 9.2 2026