Kalopanax pestrý 'Maximowiczii' Kalopanax septemlobus 'Maximowiczii'

Detailní popis produktu

Kalopanax pestrý 'Maximowiczii' - opadavý okrasný kultivar, případně forma východoasijského stromu z čeledi aralkovitých. Označení připomíná ruského botanika Karla Ivanoviče Maximowicze. V českých zahradách obvykle dorůstá 6–10 m výšky a 4–7 m šířky, v hlubší vlhké půdě a chráněných parcích může dosáhnout 10–15 m. Koruna je v mládí vzpřímená, později oválná až kulovitá, světlá a otevřená. Mladé výhony nesou pevné kuželovité trny, které na starších kmenech postupně ubývají. Hlavní ozdobou jsou velké, lesklé, sytě zelené listy, často 20–30 cm široké, u této formy výrazně hlouběji vykrajované než u běžného druhu. Na podzim se barví do žluté až žlutohnědé. V červenci až srpnu se na koncích výhonů objevují široké, větvené laty krémově bílých květů, přibližně 20–30 cm široké, navštěvované včelami a dalším hmyzem. Po opylení se mohou tvořit drobné modročerné plody. Sazenice Kalopanax septemlobus 'Maximowiczii' se uplatní jako sbírkový solitér v trávníku, v arboretu, v přírodně laděném parku nebo u větší vodní plochy. Kvůli trnům není vhodný těsně k dětským hřištím a úzkým průchodům.

Pěstování: Vyžaduje slunce až lehký polostín, nejlépe v chráněném mikroklimatu s vyšší půdní i vzdušnou vlhkostí. Půda má být hlubší, živná, humózní, mírně vlhká a propustná, s pH přibližně 5,5–7,5. Snáší běžnou zahradní hlinitou půdu, ale špatně reaguje na dlouhodobé sucho, mělký kořenový prostor a trvalé zamokření bez vzduchu. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do listopadu do nezamrzlé půdy. V prvních 2–3 letech je důležitá pravidelná zálivka, zejména v suchých jarech a horkých létech. Mulč z listovky, kůry nebo štěpky ve vrstvě 5–7 cm chrání kořenový prostor před vysycháním a přehříváním. Hnojení stačí mírné, na jaře kompostem nebo pomalu působícím hnojivem pro okrasné dřeviny. Řez se omezuje na suché, poškozené a nevhodně rostoucí větve, vhodný termín je konec léta až zima mimo silný jarní mízotok. Do alejí se používá jen na dostatečně široká stanoviště, s rozestupem alespoň 7–9 m. Dlouhodobé pěstování v nádobě není vhodné. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se v evropských a severoamerických zdrojích pohybuje zhruba od −23 do −29 °C, mladé výsadby však první zimy prospívají s mulčem a ochranou proti vysušujícímu větru. 

Autor: Nikol | Revize: 30.6. 2026