Kapraď osténkatá - Dryopteris carthusiana

Detailní popis produktu

Kapraď osténkatá - původní druh mírného pásu severní polokoule, v běžný v lesích a na vlhčích stanovištích. V přírodě obsazuje stinné bučiny a smrčiny, prameniště, okraje rašelinišť i vlhké kamenné zídky, kde vyrůstá z krátkého oddenku v hustších trsech. Řapíky nesou jemné, světle hnědé pleviny, které během léta často řídnou, a celý trs působí čistě a úhledně. Listy jsou 2–3× zpeřené, jemně pilovité, světle až středně zelené, s lehce krajkovou kresbou. V dospělosti obvykle dorůstá 0,3–0,8 m výšky a 0,5–1 m šířky podle vláhy a úživnosti půdy. Na rubu lístků se od léta vytvářejí výtrusnicové kupky a výtrusy dozrávají přibližně od července do září. V zahradě se uplatňuje jako stálá zelená textura do podrostu, mezi bohyšky, dlužichy, čemeřice, škornice a stínomilné ostřice, případně jako měkčí kontrast k velkolistým rodgersiím. Oproti kapradi samci (Dryopteris filix-mas) mívá jemněji členěný, užší list a celkově subtilnější výraz, který se dobře kombinuje i v menších zahradách.

Pěstování: Osvědčuje se v polostínu až stínu, v závětří a v klidnějším mikroklimatu se zvýšenou vzdušnou vlhkostí, například pod řídkými dřevinami. Půda bývá nejvhodnější humózní, živná a trvale svěží, zároveň však propustná. Důležitá je drenáž, protože zimní zamokření poškozuje oddenek. Reakce půdy vyhovuje mírně kyselá až neutrální, přibližně pH 5,5–7,0. Výsadba se nejlépe daří od března do května a znovu v září až říjnu, u letní výsadby je vhodné počítat s častější zálivkou. Zálivka je klíčová v prvním roce a při delších přísuškách, po zakořenění snáší krátké sucho, dlouhodobý přísušek však zkracuje a zasychá listy. Hnojení stačí mírné, obvykle jarní přídavek kompostu nebo listovky; přehnojení dusíkem vede k měkčím listům. Řez se týká odstranění starých a poškozených listů na konci zimy nebo brzy na jaře, aby nové výhony vyrašily čistě. Mulč z listovky či jemné kůry stabilizuje vlhkost a chrání kořenový krček před výkyvy teplot. Pěstování v nádobě je možné v hlubším květináči s drenážní vrstvou a substrátem bohatým na humus s příměsí hrubší frakce, v zimě je zásadní omezit přemokření. Jde o výtrusnou kapradinu bez kvetení a bez sklizně. Mrazuvzdornost vyzrálých trsů se uvádí přibližně -28 až -30 °C, listy mohou v holomrazech utrpět už kolem -10 až -15 °C. Doporučené rozestupy při výsadbě jsou 45–60 cm podle cílové velikosti trsu. Při špatné cirkulaci vzduchu se může objevit skvrnitost nebo padlí, v přemokřené půdě hniloby oddenku. Ze škůdců škodí slimáci na mladých výhonech, v nádobách se někdy uplatní lalokonosec; pro začátečníky bývá nejspolehlivější rovnoměrná vláha bez přelití.

Autor: Kristýna | Revize: 21.01. 2026