Kapradina Braunova - Polystichum braunii

Detailní popis produktu

Kapradina Braunova - druh s cirkumpolárním rozšířením, v Evropě roste zejména v chladnějších horských a podhorských lesích, v ČRje v přírodě vzácnější. Patří do čeledi kapraďovité Dryopteridaceae a vytváří pevný, korunovitý oddenek, ze kterého vyrůstají dvakrát zpeřené, tmavozelené listy. Vějíře jsou vzpřímené až lehce převislé, jemně lesklé a na lístcích zakončené drobnými štětinkami, které připomínají „cesmínový“ charakter rodu. Výrazným znakem jsou mladé rašící listy, hustě pokryté oranžově hnědými šupinami, díky nimž jarní růst působí velmi plasticky. V dospělosti dorůstá obvykle 50–80 cm na výšku a 50–60 cm do šířky, tempo růstu je střední a plného efektu dosahuje během 5–10 let. V zahradě se uplatní jako solitér v lesním záhonu, v podrostu opadavých dřevin i ve skupinách, kde vytváří klidné pozadí pro stínomilné trvalky. Dobře se kombinuje s čemeřicemi, bohyškami, plicníky, škornicemi, dlužichami a jarními cibulovinami, které vystupují nad tmavou zeleň kapradiny. Díky pevným vějířům se hodí také k okrajům cest, kde je vítaná pravidelná struktura bez potřeby tvarování.

Pěstování: Stanoviště vyhovuje polostinné až stinné, ideálně s chladnějším mikroklimatem a vyšší vzdušnou vlhkostí, v suchém větru se listy snadněji připalují. Půda bývá nejvhodnější humózní, živná, rovnoměrně vlhká, ale propustná, v těžších jílech pomůže přídavek listovky a štěrku pro lepší odtok. Drenáž je důležitá zejména v zimě, kdy dlouhodobé zamokření zvyšuje riziko hniloby koruny. V praxi se někdy osvědčuje výsadba oddenku mírně šikmo, aby voda nestála v srdíčku. Snáší pH přibližně 6,0–7,5 a prosperuje i na vápenitých půdách, pokud nevysychají. Výsadba se provádí od března do listopadu. Pro plošné výsadby se počítá obvykle 4–6 rostlin na m², tedy rozestupy asi 40–50 cm, aby se vějíře mohly plně rozvinout. Zálivka je důležitá především první sezónu, později porost lépe hospodaří s vodou, ale dlouhé přesušení vede ke ztrátě části listů. Mulč z listí nebo kompostu udržuje vláhu a zároveň chrání korunu před zimním kolísáním teplot. Hnojení stačí mírné, přednostně organické. Řez se omezuje na odstranění poškozených listů na jaře, u polostálezelených rostlin se ponechává část olistění jako zimní ochrana. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin bývá kolem −30 °C až −34 °C, v nádobách je vhodná izolace květináče. Rozmnožování se provádí dělením starších trsů na jaře. Choroby a škůdci bývají nevýrazné, občas se mohou objevit slimáci na mladých rašících vějířích.

Autor: Kristýna | Revize: 05.02. 2026