Kdouloň obecná 'Lescovac'

Detailní popis produktu

Kdouloň obecná 'Lescovac' - tradiční balkánská odrůda pocházející ze Srbska, dlouhodobě pěstovaná pro velmi vysoké výnosy a velikost plodů. Strom dorůstá obvykle 4–6 m výšky a 4–5 m šířky, s rozložitou, nepravidelně kulovitou korunou. Listy jsou široce vejčité, tmavě zelené, na spodní straně jemně plstnaté, na podzim žloutnou. Kvetení nastává v květnu, květy jsou velké, bílé až světle růžové, jednotlivé, dobře viditelné a atraktivní pro opylovače. Plody jsou velmi velké, často hruškovité až nepravidelně kulovité, se silnou žlutou slupkou a výraznou kořenitou vůní. Dužnina je tuhá, svíravá, bohatá na pektiny, vitamin C, draslík a další minerální látky. Plody se využívají především k výrobě želé, marmelád, povidel, kdoulové pasty a destilátů, tepelnou úpravou získávají jemnější chuť a růžové zabarvení. Odrůda je částečně samosprašná, přítomnost další kdouloně nebo hrušně v blízkosti obvykle zvyšuje násadu a velikost plodů. Strom není jedovatý a netvoří trny.

Kdouloň obecná je listnatý strom nebo rozložitého keřového habitu dorůstající výšky 3–6 m, výjimečně až 8 m. Má hustou, zaoblenou korunu s pokroucenými větvemi, mladé výhony a lístky pokryté sametovým chmýřím. Listy jsou střídavé, vejčité až eliptické, 4–10 cm dlouhé, s plstnatým spodem, ochranně chmýřité na jaře.  Květy se objevují v květnu až červnu; jsou jednotlivé, bílé až světle růžové, o průměru 4–5 cm, s atraktivním vzhledem na jaře. Plody – tzv. kdoule – jsou kulovité až hruškovité malvice velké 7–15 cm, nejprve plstnaté a žlutozelené, při dozrání zlatavé, aromatické a velmi tvrdé. Syrové jsou trpké, ale výrazně se aromatizují během tepelné úpravy jako marmelády, kompoty nebo pečení.

Pěstování: Kdouloň 'Leskovac' vyžaduje teplé, slunné a chráněné stanoviště, vhodné jsou zejména jižní a jihozápadní polohy. Nejlépe prospívá v hlubokých, humózních, dostatečně vlhkých, ale dobře propustných půdách s mírně kyselým až neutrálním pH přibližně 6,0–7,0, těžké a trvale zamokřené půdy jsou nevhodné. Výsadba se provádí na jaře nebo na podzim, doporučený rozestup mezi stromy činí 4–5 m. Zálivka je důležitá především v prvních letech po výsadbě a během suchých období, nedostatek vláhy se projevuje menšími plody. Hnojení se doporučuje střídmé, organickou hmotou nebo pomalu rozpustnými hnojivy na jaře. Řez se omezuje na tvarování mladých stromů a pozdější zdravotní zásahy v předjaří. Mrazuvzdornost se pohybuje přibližně do –25 °C, květy mohou být citlivé na pozdní jarní mrazíky. Odrůda může být náchylnější ke spále růžovitých, proto je vhodné dbát na vzdušné stanoviště a pravidelnou kontrolu zdravotního stavu.

Autor: Lucie Š. | Revize: 5.2.2026