Kohoutek věncový - Lychnis coronaria Lychnis coronaria

Detailní popis produktu

Kohoutek věncový - krátkověká trvalka až dvouletka z čeledi hvozdíkovitých, původem z jižní a jihovýchodní Evropy. Vytváří přízemní růžice plstnatých, stříbřitě šedých listů, které bývají dekorativní už od jara a často přetrvávají i přes zimu. Z růžic vyrůstají v létě přímé, šedě plstnaté stonky vysoké obvykle 60–80 cm a nesou volnější laty jednotlivých květů o průměru kolem 3 cm. Základní druh kvete růžově až purpurově a ve slunném záhonu působí jako barevný akcent nad stříbřitým listem. Květy lákají včely i motýly a na řezu vydrží několik dní. Rostliny mají tendenci se po odkvětu vysemeňovat, což v přírodně laděných výsadbách pomáhá udržet porost i bez častého dosazování. Dobře se kombinuje s levandulí, šalvějí, řebříčkem, rozchodníky a jemnými okrasnými travami, kde vynikne kontrast mezi stříbrným olistěním a sytou barvou květů. V mládí roste jako hustý trs, později může působit téměř polokeřovitě díky vytrvalým růžicím. Listy jsou vejčité až kopinaté a na dotek sametově plstnaté. Květní stonky se větví zejména v horní třetině, proto je rostlina vhodná i do zadní části suchomilného záhonu, kde vytváří lehký, průsvitný závoj. Výsadbu je vhodné provést na skalky, štěrkové záhony, hodí se i do nádob. 

Pěstování: Stanoviště bývá plně slunné a vzdušné, ideálně v teplejším mikroklimatu. Pro pěstování se osvědčuje suchý zimní profil. Půda je propustná, písčitá až kamenitá, spíše chudší, s pH přibližně 6,0–7,5. Přemokření, zejména v zimě, vede k uhnívání kořenů, proto se u těžších půd uplatní drenážní vrstva a příměs štěrku. Zálivka se po zakořenění omezuje na delší sucha, přehnojení dusíkem zvyšuje poléhání stonků. Po odkvětu se často odstraňují odkvetlé stonky pro čistý vzhled, část se může ponechat pro samovýsev. Sazenice se vysazují od března do října, obvyklý rozestup je 35–45 cm, v plošné výsadbě přibližně 5–7 rostlin na m². Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se uvádí přibližně do -30 °C, u některých vegetativně množených forem až do -34 °C, rozhodující je suchá zimní půda. Z chorob se může objevit padlí při zahuštění a přísuškách, jinak bývá druh odolný. Pěstování v nádobě je možné, pokud je použita minerální, rychle osychající směs a velký odtokový otvor. Jemné štěrkové mulčování omezuje znečištění listů a podporuje suchý krček. Pro začátečníky bývá praktické počítat s kratší životností jednotlivých trsů a spoléhat na samovýsev, případně jednou za 2–3 roky přisadit nové sazenice. Ze škůdců se mohou objevit mšice na mladých výhonech, slimáci obvykle škody nezpůsobují, větším problémem bývá spíše dlouhodobé vlhko a stín.

Autor: Kristýna | Revize: 02.02. 2026