Kokarda osinatá 'Kobold' - Gaillardia aristata 'Kobold'
Kód: 2886.png?62ff4427)
.png?62ff4432)
.png?62ff443c)
.png?62ff4447)
Detailní popis produktu
Kokarda osinatá 'Kobold' - zahradní hybrid vzniklý křížením vytrvalé G. aristata a jednoleté G. pulchella. Spojuje vytrvalost prérijního druhu s dlouhou dobou kvetení, která připomíná letničky. Kultivar 'Kobold' vytváří hustý, keříčkovitý trs s přízemní růžicí kopinatých, středně zelených listů. V průběhu června až září vyrůstají na vzpřímených stoncích květní úbory, zpravidla 6–8 cm široké, s tmavě červeným terčem a paprsky červenými se žlutým zakončením. Její tvar je spíše kulatý a rozprostřený, což jí umožňuje zaplnit zahradní prostory s elegancí a barevným ohňostrojem. Rostlina dorůstá obvykle 30–40 cm do výšky a podobné šířky, takže se dobře uplatní v předních partiích trvalkových záhonů, ve štěrkových výsadbách i v nádobách. Díky nektaru a pylu je vyhledávaná opylovači a v letních vazbách se používá jako krátkodobý květ k řezu. Barevně ladí s okrasnými travami, rozchodníky, šantou i s šalvějí hajní. Skvěle vypadá v kombinaci s dalšími trvalkami nebo keři, které doplňují její barevnost a tvar. Je skvělou volbou pro každou zahradu, která hledá rostlinu s výraznými květy a nenáročnou péčí. Její barevné květy a kompaktní růst ji činí atraktivním prvkem jakékoli zahradní kompozice.
Pěstování: Prospívá na plném slunci, ideálně v teplejším mikroklimatu a v závětří, protože dlouhé kvetení podporuje suché, vzdušné stanoviště. Nejvhodnější je lehká až písčitohlinitá půda s výbornou drenáží, bez zimního zamokření, s reakcí přibližně pH 6,5–8,0, na těžkých jílech se osvědčuje příměs štěrku. Zálivka je důležitá po výsadbě a v delším suchu, po zakořenění je odolnost vůči suchu vysoká a příliš časté zalévání zvyšuje riziko hnilob kořenů. Hnojení bývá střídmé, na jaře postačuje kompost nebo nízké dávky hnojiva s menším podílem dusíku, aby stonky zůstaly pevné. Kvetení obvykle probíhá od června do září, výsadby se v podmínkách ČR plánují nejčastěji od března do října podle dostupnosti rostlin a vláhy. Odkvetlé úbory se průběžně odstraňují, čímž se prodlužuje nasazování poupat, a po sezoně se trs zkracuje na 10–15 cm, přičemž hlavní řez se často dělá na konci zimy nebo brzy na jaře. Mulč má být lehký a spíše minerální, těžké zimní přikrytí u krčku zadržuje vlhkost. Pro pěstování v nádobě je vhodná hlubší nádoba alespoň 10–15 l se silnou drenážní vrstvou a minerálnějším substrátem, v zimě pomáhá chránit květináč před promáčením a prudkým mrazem. Mrazuvzdornost se u vyzrálých rostlin uvádí nejčastěji kolem -20 až -25 °C, v sušších polohách krátkodobě i níže, rozhodující je však odvodnění. Mezi častější potíže patří padlí, skvrnitosti listů a v přemokřené půdě kořenové hniloby, ze škůdců mšice a slimáci, vzdušný spon a slunce potíže výrazně omezují. Doporučené rozestupy jsou 30–40 cm, což odpovídá zhruba 6–11 rostlinám na m², a porost se po 3–4 letech často zmlazuje dělením nebo výměnou rostlin.
Autor: Kristýna | Revize: 26.01. 2026
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
