Kolkvície nádherná Kolkwitzia amabilis

Detailní popis produktu

Kolkvície nádherná - opadavý keř z čeledi zimolezovitých (Caprifoliaceae), původem z horských křovin a lesních okrajů střední Číny, často na kamenitých svazích a v humózních sutích. Do evropských zahrad se rozšířila na začátku 20. století díky botanickým sběrům a rychle se uplatnila jako kvetoucí solitéra i keř do volných živých plotů. Tvoří široce rozkladitý, obloukovitě převislý habitus, v dospělosti obvykle dorůstá 1,5–3 m výšky a 2–3 m šířky. Listy jsou vstřícné, vejčité až široce vejčité, 4–8 cm dlouhé, v sezóně středně zelené, na podzim žloutnou až oranžovějí. Na loňském dřevě se v květnu a červnu objevují laty drobných zvonkovitě trubkovitých květů, zvenčí růžových, uvnitř světlejších se žlutavým hrdlem a jemným ochlupením, většinou 1–1,5 cm dlouhých. Květy bývají lehce vonné a navštěvované opylovači. Starší větve mohou mít charakteristicky odlupčivou kůru, která je dekorativní i v zimním období. V kompozici se osvědčuje s trojpuky, vajgéliemi, tavolníky a s tmavolistými dřevinami, kde růžové květy vyniknou na kontrastu. Nádherně vynikne jako solitéra nebo ve skupině s dalšími, okrasnými keři. 

Pěstování: Preferuje teplá, slunná až lehce přistíněná stanoviště, ideálně se závětřím. Nejlépe roste v humózní, propustné půdě bez zimního podmáčení, pH přibližně 6,0–8,0. Po výsadbě bývá důležitá pravidelná zálivka v prvních 1–2 sezónách, po zakořenění snáší i kratší přísušky, dlouhé sucho však snižuje nasazení květů a zkracuje dobu kvetení. Hnojení se obvykle omezuje na jarní přídavek kompostu nebo vyváženého hnojiva pro okrasné dřeviny. Řez se provádí po odkvětu, protože keř kvete na loňském dřevě, a spočívá hlavně v postupném odstraňování nejstarších větví u báze a v prosvětlení koruny. Mulč z kůry nebo štěpky stabilizuje vláhu a chrání kořenovou zónu. Mrazuvzdornost vyzrálých keřů se v praxi uvádí přibližně do -29 až -34 °C, mladé rostliny ocení v prvních zimách mulč. Dobře snáší městské klima i běžné znečištění ovzduší. Sazenice v kontejneru se vysazují od března do listopadu podle počasí. Při výsadbě do skupin se ponechává rozestup zhruba 1,8–2,5 m, do volného živého plotu přibližně 1,0–1,2 m. Z chorob se mohou objevit padlí a skvrnitosti listů, ze škůdců mšice, obvykle však bez zásadního vlivu na vitalitu.

Autor: Kristýna | Revize: 18.12.2025