Komule Davidova Butterfly Candy 'Little Purple'

Detailní popis produktu

Komule Davidova Butterfly Candy 'Little Purple' - kultivar patří do moderní nizozemské šlechtitelské řady Butterfly Candy. Kultivary této série byly vyšlechtěny v Nizozemsku šlechtitelem Johannesem Adrianem Mariou Kootem ve firmě Botanic Experience a uváděny na trh ve spolupráci se školkou Van Son & Koot a licenční společností Plantipp. Jde o zakrslý, hustě větvený kultivar, který tvoří nízký, přirozeně kulovitý keř vysoký přibližně 60–80 cm a podobně široký. Větve jsou pevné, krátké, nesou úzké, šedozelené až středně zelené listy s jemným ochmýřením, typické pro druh Buddleja davidii. Od července do září se na koncích výhonů objevují 10–15 cm dlouhé, husté laty sytě purpurově fialových květů se světlým až oranžovějším očkem. Trubkovité květy mají výrazně sladkou, medovou vůni a jsou silným magnetem pro motýly, včely i čmeláky. Díky kompakt­nímu růstu, bohatému a opakovanému kvetení a výrazné vůni se kultivar uplatní v menších okrasných záhonech, v motýlích a včelích zahradách, ve smíšených trvalkových rabatech i ve větších nádobách na balkoně nebo terase. Dobře vynikne v kombinaci se suchomilnějšími trvalkami, jako jsou šanty, šalvěje, gaury, nízké růže či okrasné trávy, kde přináší horizont sytě fialových květů po většinu léta.

Komule Davidova je štíhlý, vystoupavý keř, jenž se vyznačuje vzácně a nepravidelně stavěnými větvemi, dosahujícími výšky od 50 do 500 cm. Jeho letorosty, až dvoumetrové, jsou bělavě plstnaté a mohou být oblou nebo jemně hranaté. Listy jsou tmavě zelené, kopinatého tvaru, s jemně šedě plstnatým rubem. Jeho květenství tvoří vzpřímené a terminální laty, dosahující délky 4-30 cm a jeho květy, v různých odstínech růžové a vínové, jsou vonné a přitahují velké množství motýlů. Právě tato vlastnost mu vynesla jedno z jeho lidových jmen – motýlí keř. Pochází z Číny, komule Davidova je jedním z nejodolnějších a nejpopulárnějších druhů komulí. Byla objevena kolem roku 1887 a postupně se rozšířila téměř po celé Evropě. Roste od Středozemního moře na jihu po severní Norsko a od západního Španělska po Bulharsko na východě. Tento druh byl zaznamenán také na jihu Afriky, v Zambii, Zimbabwe a Jihoafrické republice. V Severní Americe roste na východním a západním pobřeží Kanady a Spojených států, téměř po celé Střední Americe a na severu Jižní Ameriky. Roste skoro ve všech státech Austrálie, na Novém Zélandu i na Havaji a integrovala se do tamní přírody. Tato rostlina je tolerantní k širokému spektru podmínek a prosperuje v pásmu od mírného po subtropické. Nejlepší podmínky pro její růst poskytuje slunečné a výhřevné stanoviště s dostatečně vlhkou a propustnou půdou zásobenou vápníkem, jako například skládky stavebního odpadu. Navíc jí nevadí znečištěné ovzduší. V současné době patří komule Davidova mezi nejoblíbenější zahradní rostliny a je hojně vysazována díky své nenáročnosti v pěstování. Bylo vyšlechtěno přes devadesát kultivarů s rozdílnými tvary a barvou květů či listů.

Pěstování: Preferuje teplé, slunné a vzdušné stanoviště s dobrou drenáží. Půda se volí propustná, hlinitopísčitá až hlinitá, s pH přibližně 6,0–7,5, dlouhodobé zamokření omezuje vitalitu a zimní odolnost. Výsadba probíhá od března do října. Mladé rostliny v první zimě prospívají s mulčem kořenového krčku a lehkým krytem proti promrznutí půdy. V podmínkách ČR se uvádí mrazuvzdornost kolem −20 °C, ve vhodném mikroklimatu krátkodobě i k −23 °C. Časné jarní mrazíky na rašící výhony mohou působit poškození, které však po řezu obvykle dobře obrůstá. Každé jaro se doporučuje nízký řez na 20–40 cm, čímž se podpoří silný nárůst a delší laty v dané sezóně, během léta prospívá průběžné odstraňování odkvetlých květenství. Zálivka je po výsadbě pravidelná, po zakořenění rostlina zvládá sušší epizody - v horkých létech pomáhá lehký minerální mulč. Hnojení se volí střídmé, jednou na jaře pomalu rozpustné hnojivo pro kvetoucí keře. V nádobě se pěstování daří v objemu 40 l a více, se zimováním v závětří u domu. Z chorob a škůdců se místy objevují mšice a svilušky v suchu, z houbových chorob skvrnitosti a odumírání větviček - prevencí je vzdušné stanoviště, nepřemokřená půda a pravidelný jarní řez.

Autor: Nikol | Revize: 10.12. 2025