Kopretina bílá 'Maikonigin' - Leucanthemum vulgare 'Maikonigin' Leucanthemum vulgare 'Maikonigin'

Detailní popis produktu

Kopretina 'Maikonigin' - je vytrvalá hvězdnicovitá trvalka původem z Evropy, navazující na luční druh rozšířený na suchých až čerstvých loukách, mezích a podél cest. V zahradách se cení pro přímé stonky a vyrovnaný trs, který nepůsobí rozvolněně ani po dešti. Kultivar vytváří kompaktnější, pevněji stavěné trsy, obvykle 50–60 cm vysoké a 30–45 cm široké, a proto se uplatní v trvalkových záhonech, venkovských výsadbách i v řezu. Pod zemí vytváří krátké oddenky, díky nimž postupně houstne, ale při běžné péči zůstává dobře ovladatelný. Přízemní listy jsou obvejčité až lopatkovité, tmavě zelené, při okraji zubaté, na stoncích přecházejí do užších, přisedlých listů. Od května do července se objevují jednotlivé úbory o průměru přibližně 6–8 cm, s bílými jazykovitými květy kolem žlutého terče. Květy jsou bez výrazné vůně, ve váze obvykle vydrží několik dní a poskytují pyl i nektar, takže přitahují včely, čmeláky i pestřenky. U kultivaru se běžně pozoruje menší tvorba osiva, což pomáhá udržet výsadbu čistou. V kompozici působí jako světlý bod mezi šalvějemi, šantami, kakosty, třapatkami nebo okrasnými travami. Má kompaktní habitus a je ideální pro výsadbu v záhonech, skalničkách nebo jako součást smíšených trvalkových výsadeb.

Pěstování: Prospívá nejlépe na plném slunci, v nejteplejších oblastech snese i lehký odpolední polostín, ale pro bohaté kvetení potřebuje alespoň 6 hodin světla denně. Vyberte vzdušné stanoviště v závětří, mírné proudění vzduchu omezuje choroby, zatímco prudký vítr může polámat vyšší stonky, které je pak vhodné vyvázat. Ideální je mikroklima bez zimního zamokření a bez míst, kde se drží voda. Půda má být středně úrodná, humózní, avšak dobře propustná, v těžkých jílech zapracujte štěrk, písek či perlit a vždy dbejte na drenáž, protože přemokření vede k hnilobám kořenů a krčku. Doporučené pH je mírně kyselé až neutrální (zhruba 5,5–6,5, často se uvádí i tolerance k neutrálu). Sázet lze na jaře (březen–duben) nebo na podzim (září–říjen), kontejnerované rostliny lze sázet po celou sezónu se zajištěním dostatečné zálivky. Po výsadbě zalévejte pravidelně do zakořenění, poté spíše vydatně a méně často, krátké sucho snáší poměrně dobře, dlouhé úpaly však zkracují kvetení, proto v horku dopřejte hlubší zálivku zhruba 1× týdně. Hnojte střídmě: na jaře kompostem nebo vyváženým hnojivem, s dusíkem opatrně, aby výhony nepoléhaly. Řez spočívá hlavně v průběžném vyštipování odkvetlých úborů, po hlavní vlně lze rostlinu lehce seříznout pro opakované kvetení a na podzim zkrátit stonky u země; pro dlouhověkost trsy dělte každé 2–3 roky. Mulčujte tenkou vrstvou kompostu či štěrku, ale nenechte mulč nalepený na krček. V nádobě volte větší květináč, velmi propustný substrát s drenážní vrstvou a v zimě chraňte nádobu před dlouhodobým promočením (např. pod střechou). Pro začátečníky je klíčové nepřelévat a nepěstovat v nepropustné půdě. Nejčastějšími škůdci bývají mšice, třásněnky, molice a svilušky, z chorob se může objevit padlí či skvrnitosti listů, především při zahuštění porostu a vyšší vlhkosti. Doporučené rozestupy jsou přibližně 45–60 cm podle kultivaru. Mrazuvzdornost se pohybuje  přibližně od −20 °C do −29 °C, u některých šastových kopretin až kolem −34 °C, v nádobách je odolnost vždy nižší, protože kořenový bal promrzá rychleji.