Kopretina bílá - Leucanthemum vulgare Leucanthemum vulgare

Detailní popis produktu

Kopretina bílá - vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých, přirozeně rozšířená v Evropě a západní Asii, v ČR typická pro louky, pastviny, okraje cest a světlé stráně. Vytváří přízemní růžici tmavě zelených, lopatkovitých listů, z níž vyrůstají přímé lodyhy zakončené jednotlivými úbory. V zahradních podmínkách dorůstá nejčastěji 60–90 cm, šířka trsu bývá 30–50 cm, postupně se rozšiřuje krátkými oddenky. Květy se objevují od května do září podle stanoviště, nejvýraznější bývají na přelomu jara a léta. Úbor má průměr přibližně 4–6 cm, okraj tvoří bílé jazykovité květy dlouhé kolem 1,5–2 cm a uprostřed je žlutý terč z trubkovitých květů. Květy jsou bez výrazné vůně. Po odkvětu dozrávají drobné nažky. Kopretina je významně včelomilná a poskytuje potravu i dalším opylovačům. Rostlina nemá trny a v zahradní praxi se nepovažuje za jedovatou, proto se často používá i v rodinných zahradách. V řezu působí přirozeně a lehce, jako by do vázy vešel kousek louky. V kompozicích se uplatní v přírodních a venkovských zahradách, v lučních směsích i jako svislý akcent mezi travami. Dobře ladí s řebříčky, chrpami, šalvějemi, svíčkovci nebo s jitrocelem a mateřídouškou v sušších partiích.

Pěstování: Prospívá nejlépe na plném slunci, v nejteplejších oblastech snese i lehký odpolední polostín, ale pro bohaté kvetení potřebuje alespoň 6 hodin světla denně. Vyberte vzdušné stanoviště v závětří, mírné proudění vzduchu omezuje choroby, zatímco prudký vítr může polámat vyšší stonky, které je pak vhodné vyvázat. Ideální je mikroklima bez zimního zamokření a bez míst, kde se drží voda. Půda má být středně úrodná, humózní, avšak dobře propustná, v těžkých jílech zapracujte štěrk, písek či perlit a vždy dbejte na drenáž, protože přemokření vede k hnilobám kořenů a krčku. Doporučené pH je mírně kyselé až neutrální (zhruba 5,5–6,5, často se uvádí i tolerance k neutrálu). Sázet lze na jaře (březen–duben) nebo na podzim (září–říjen), kontejnerované rostliny lze sázet po celou sezónu se zajištěním dostatečné zálivky. Po výsadbě zalévejte pravidelně do zakořenění, poté spíše vydatně a méně často, krátké sucho snáší poměrně dobře, dlouhé úpaly však zkracují kvetení, proto v horku dopřejte hlubší zálivku zhruba 1× týdně. Hnojte střídmě: na jaře kompostem nebo vyváženým hnojivem, s dusíkem opatrně, aby výhony nepoléhaly. Řez spočívá hlavně v průběžném vyštipování odkvetlých úborů, po hlavní vlně lze rostlinu lehce seříznout pro opakované kvetení a na podzim zkrátit stonky u země; pro dlouhověkost trsy dělte každé 2–3 roky. Mulčujte tenkou vrstvou kompostu či štěrku, ale nenechte mulč nalepený na krček. V nádobě volte větší květináč, velmi propustný substrát s drenážní vrstvou a v zimě chraňte nádobu před dlouhodobým promočením (např. pod střechou). Pro začátečníky je klíčové nepřelévat a nepěstovat v nepropustné půdě. Nejčastějšími škůdci bývají mšice, třásněnky, molice a svilušky, z chorob se může objevit padlí či skvrnitosti listů, především při zahuštění porostu a vyšší vlhkosti. Doporučené rozestupy jsou přibližně 45–60 cm podle kultivaru. Mrazuvzdornost se pohybuje  přibližně od −20 °C do −29 °C, u některých šastových kopretin až kolem −34 °C, v nádobách je odolnost vždy nižší, protože kořenový bal promrzá rychleji.

Autor: Kristýna | Revize: 30.01. 2026