Koulenka srdčitolistá - Globularia cordifolia

Detailní popis produktu

Koulenka srdčitolistá - neobyčejně zajímavá skalnička. Stálezelená skalnička z čeledi jitrocelovitých (Plantaginaceae) rozšířená v horských a subalpínských vápencových stanovištích jižní a střední Evropy, kde roste v mělkých, kamenitých půdách a v puklinách skal. Vytváří nízké, pevné polštáře z krátkých poléhavých výhonů s kožovitými, obvejčitými až srdčitými listy. Listová růžice bývá vysoká přibližně 5–10 cm, v době květu vystupují nad polštář stvoly 10–15 cm. Od května do června se objevují husté, kulovité květní hlávky o průměru asi 1–2 cm v odstínech modré až modrofialové, kvetení je atraktivní pro včely a drobné opylovače. Díky kompaktnímu růstu se uplatňuje na slunných zídkách, v štěrkových záhonech, v korytech a nádobách, kde vytváří čisté okraje a kontrast k rozchodníkům, tařičkám, lomikamenům nebo nízkým travinám. Polštář se časem rozrůstá do šířky přibližně 20–30 cm a jednotlivé výhony se mohou překlápět přes kámen, aniž by ztrácely tvar. Po odkvětu zasychají hlávky do drobných semeníků, které v suchých výsadbách neruší celkovou linii.  Kombinujeme s ostatními trvalkami milující slunné stanoviště.

Pěstování: Pro pěstování koulenky srdčité je zásadní plné slunce a rychlý odtok vody. Nejlépe prosperuje ve štěrkovitohlinité, chudší půdě s vyšším podílem kameniva, ideálně vápenité, s pH přibližně 6,8–8,2. Zálivka se vede střídmě, zejména po zakořenění snáší sucho lépe než zimní vlhko. Rostliny se vysazují od března do října, do spár a do skalky se dává rozestup 20–25 cm, tedy zhruba 16–25 ks/m². Hnojení se používá jen velmi mírné, přebytek živin vede k volnějšímu růstu. Po odkvětu je možné odstranit stvoly pro zahuštění polštáře. Mrazuvzdornost je v suché, dobře odvodněné půdě kolem -25 °C, v nížinách ČR bývá limitující spíše zimní přemokření, proto se osvědčuje vyvýšené stanoviště, drenážní vrstva a štěrkový mulč. Choroby a škůdci se objevují zřídka, problémem může být hniloba kořenového krčku při dlouhodobě mokré zimě. Rozmnožování se v praxi provádí dělením starších polštářů na jaře nebo krátce po odkvětu. V hustých jílech se vyhýbá zimně mokrým místům a přidává se drť.

Autor: Kristýna | Revize: 08.01. 2026