Kyprej vrbice 'Robin' - Lythrum salicaria 'Robin' Lythrum salicaria 'Robin'

Detailní popis produktu

Kyprej vrbice 'Robin' - patří mezi kultivary domácí mokřadní trvalky, původního druhu rozšířeného v Evropě a v české krajině běžného na vlhkých loukách a při vodotečích. 'Robin' vytváří vzpřímený, větvený trs s četnými čtyřhrannými lodyhami a úzkými kopinatými listy, které se na podzim často barví do purpurovočervena. Květy jsou drobné, šesticípé, hvězdicovité, v sytě růžové až vínově purpurové barvě a jsou seskupeny do koncových klasů dlouhých přibližně 15–25 cm. Nakvétání probíhá postupně, takže květenství drží barvu po většinu léta. Dospělá rostlina dosahuje zhruba 0,9–1,2 m na výšku a 0,4–0,6 m do šířky, doporučené rozestupy jsou 45–60 cm tedy asi 4 ks na m². Rostlina poskytuje bohatý zdroj nektaru a dobře doplňuje kompozice s tužebníky, rodgersiemi, kosatci sibiřskými nebo s metlicemi a ostřicemi. Oproti kompaktnějšímu kultivaru 'Robert' působí 'Robin' vyšším růstem a delšími klasy, proto se často využívá do zadních partií trvalkových záhonů nebo do přírodních výsadeb. Na větrných místech pomůže výsadba do skupiny, kde se lodyhy navzájem podpírají.

Pěstování: Pro pěstování se osvědčuje plné slunce až lehký polostín, v hlubším stínu bývá kvetení kratší. Půda má být svěží až mokrá, ideálně hlinitá nebo jílovitá s vyšším podílem humusu, na březích vodních ploch i trvale vlhká. Reakce půdy je široce tolerantní, prakticky vyhovuje pH 6,0–7,5. Sazenice v kontejnerech se vysazují od března do října, při mírném podzimu i déle, při jarní výsadbě se trs rychleji zapojí. Jarní přihnojení kompostem podporuje tvorbu lodyh, v nádobách se osvědčuje těžší substrát s příměsí jílu a drenáží. Po odkvětu se často omezuje tvorba semen odstraněním odkvetlých klasů, což zároveň prodlužuje dekorativnost trsu. Mrazuvzdornost se uvádí do -40 °C, v podmínkách ČR přezimuje bez zimního krytu. Mezi běžné potíže patří mšice na mladých výhonech a slimáci v pobřežních výsadbách, zejména na jaře. V místech s pravidelnou zálivkou snese i letní horka, na sušších půdách se listy mohou odspodu zasychat. Mulč z kompostu nebo štěpky stabilizuje vláhu a zlepšuje strukturu těžších půd. K řezu se stonky odebírají při rozkvétání spodní části klasu a ve váze dokvétají. Pokud se ponechají zralá semena, může se rostlina samovolně šířit, což je v přírodních partiích žádoucí, v malých zahradách se obvykle udržuje jen v rámci trsu. Na větrných místech pomůže výsadba do skupiny, kde se lodyhy navzájem podpírají. Voda s vyšším obsahem vápníku mu nevadí, protože snáší i mírně zásadité půdy.

Autor: Kristýna | Revize: 02.02. 2026