Leucotoe 'Scarletta' Leucothoe walteri 'Scarletta'

Detailní popis produktu

Leucothoe 'Scarletta' - stálezelený, kompaktní keř, který byl vyšlechtěn pro svůj kompaktní a hustý habitus, který v dospělosti vytváří úhledný keř o výšce 50 až 60 centimetrů a šířce 60 až 80 centimetrů. Hlavní okrasnou hodnotu představují kožovité, úzké listy, které během vegetační sezóny podstupují fascinující barevnou proměnu. Zatímco starší listy mají tmavě zelený nádech, mladé výhony a listy během chladnějších měsíců září intenzivní, sytě červenou až vínovou barvou, což z rostliny činí nepřehlédnutelný barevný prvek v zimní zahradě. Od května do června je keř navíc zdoben převislými hrozny drobných, krémově bílých květů, které vynikají jemnou vůní a tvarem připomínajícím konvalinky. V zahradní architektuře nachází 'Scarletta' své místo především v moderních vřesovištních kompozicích, kde vyniká v kontrastu s listy rododendronů, azalek či pierisů, a zároveň výborně funguje jako sofistikovaný, stálezelený půdopokryvný prvek v polostinných partiích zahrady, kde svou strukturou a barevností rozsvěcuje i tmavší zákoutí pod stromy.

Pěstování: Rostlina vyžaduje polostín až stín, chráněné závětří a rovnoměrně vlhká půda. V chladnějších oblastech ČR snese i slunce, pokud substrát nevysychá a kořeny jsou zastíněné mulčem. Nejlépe roste v propustné, humózní zemině s kyselou reakcí přibližně pH 4,5–6,0. Na vápenitých půdách se může objevovat chloróza a méně výrazné vybarvení, proto bývá vhodné půdu zlepšit listovkou a kompostovanou kůrou nebo pěstovat v nádobě ve vřesovištním substrátu. Zálivka se vede pravidelně, ale bez trvalého zamokření, které zvyšuje riziko chorob kořenů. Jarní přihnojení hnojivy pro vřesovištní rostliny podporuje tvorbu nových výhonů a intenzitu barvy, dobře funguje i každoroční mulčování. Řez se obvykle nevyžaduje, pouze se po odkvětu odstraňují poškozené či nevhodně vyčnívající větve. Rostliny z kontejneru se vysazují od března do listopadu. Po zakořenění je mrazuvzdornost uváděna okolo -25 °C, v holomrazech pomáhá zimní stínění a dobré zavlažení před promrznutím půdy. Rostlina bývá většinou odolná, při pěstování v nádobách se někdy objevuje žír lalokonosců. Při výsadbě do pokryvu se počítá přibližně se 3 rostlinami na m², v řadě se rozestupy pohybují kolem 60–70 cm. V sušších zimách může docházet k osychání okrajů listů, proto se cení závětří a mulč chránící kořenový krček.

Autor: Nikol | Revize: 4.6. 2026