Leucotoe 'Zeblid'

Detailní popis produktu

Leucothoe 'Zeblid' - stálezelený keř z lesních strání a roklí Severní Ameriky, kde roste v humózní, přirozeně kyselé půdě a v rozptýleném světle. Kultivar Leucothoe fontanesiana 'Zeblid', často prodávaný pod obchodním jménem 'Scarletta', vznikl šlechtěním v USA a byl patentován roku 1984. Jeho autor Alex J. Zebehazy usiloval o kompaktní vzrůst, barvu mladých listů a dobrou toleranci stínu. Keř vytváří hustý, obloukovitě rozkladitý habitus, v zahradách obvykle 0,6–1 m vysoký a 0,8–1,2 m široký. Listy jsou kožovité, úzce kopinaté a lesklé, často 6–10 cm dlouhé, na jaře raší bronzově až tmavě červeně, v létě zelenají a od podzimu do konce zimy přecházejí do tónů vína a bronzu. V květnu až červnu se podél výhonů objevují drobné bílé, džbánkovité květy v krátkých hroznech, většinou bez výrazné vůně, přesto vyhledávané opylovači. RHS zařadila tento kultivar mezi dřeviny oceněné Award of Garden Merit. V kompozicích se 'Zeblid' uplatňuje jako půdopokryvná dřevina do polostínu a stínu pod rododendrony a pierisy, dobře doplňuje kapradiny a bohyšky. Vynikne i v nádobách, kde přidává barvu i v období bez květů. V zimě drží listy tmavě vínový tón a keř působí jako barevná skvrna i na pozadí jehličnanů či zimostrázů. Růst je spíše pomalejší, tvar zůstává úhledný i bez tvarování.

Pěstování: Rostlinu vyžaduje polostín až stín, chráněné závětří a rovnoměrně vlhká půda. V chladnějších oblastech ČR snese i slunce, pokud substrát nevysychá a kořeny jsou zastíněné mulčem. Nejlépe roste v propustné, humózní zemině s kyselou reakcí přibližně pH 4,5–6,0. Na vápenitých půdách se může objevovat chloróza a méně výrazné vybarvení, proto bývá vhodné půdu zlepšit listovkou a kompostovanou kůrou nebo pěstovat v nádobě ve vřesovištním substrátu. Zálivka se vede pravidelně, ale bez trvalého zamokření, které zvyšuje riziko chorob kořenů. Jarní přihnojení hnojivy pro vřesovištní rostliny podporuje tvorbu nových výhonů a intenzitu barvy, dobře funguje i každoroční mulčování. Řez se obvykle nevyžaduje, pouze se po odkvětu odstraňují poškozené či nevhodně vyčnívající větve. Rostliny z kontejneru se vysazují od března do listopadu. Po zakořenění je mrazuvzdornost uváděna okolo -25 °C, v holomrazech pomáhá zimní stínění a dobré zavlažení před promrznutím půdy. Rostlina bývá většinou odolná, při pěstování v nádobách se někdy objevuje žír lalokonosců. Při výsadbě do pokryvu se počítá přibližně se 3 rostlinami na m², v řadě se rozestupy pohybují kolem 60–70 cm. V sušších zimách může docházet k osychání okrajů listů, proto se cení závětří a mulč chránící kořenový krček.

Autor: Nikol | Revize: 15.12.2025