Levandule úzkolistá 'Alba' - Lavandula angustifolia  'Alba'

Detailní popis produktu

Levandule úzkolistá 'Alba' - patří k starším a prověřeným bílým formám takzvané anglické levandule. Druh pochází z kamenitých a suchých stanovišť Středomoří, kde roste na vápenitých, chudých půdách, často ve společnosti tymiánu a dalších aromatických polokeřů. V podmínkách střední Evropy vytváří husté, polokulovité keříky vysoké přibližně 40–50 cm a široké kolem 40–50 cm, s postupně dřevnatějící bází a množstvím jemně větvených výhonů. Úzké čárkovité listy jsou stálezelené, šedozelené až stříbřitě zelené, jemně plstnaté. V období od června do srpna se nad listy zvedají tenké stonky zakončené krátkými lichoklasy drobných bílých květů, které postupně nakvétají a vytvářejí kolem rostliny světlý, jemně vonný oblak. Květy i listy jsou silně aromatické a lákají včely, čmeláky a motýly, levandule tak patří mezi významné medonosné trvalky pro suchá stanoviště. V zahradní kompozici se uplatní jako nízký lem cestiček, v přední části smíšených trvalkových záhonů, ve štěrkových výsadbách i v bylinkových spirálách. Dobře se kombinuje s růžemi, šalvějemi, rozchodníky, mateřídouškou a jemnými travinami, jako je kostřava nebo ovsíř. Květy lze řezat do čerstvých i sušených vazeb, svazků a věnců. Sušené květy nacházejí využití v dekoracích, voňavých sáčcích i domácí kosmetice. Mladé listy a květy se v malém množství používají jako aromatické koření do dezertů, cukru, sirupů či bylinkových směsí. Silice levandule se tradičně využívají v parfumerii, aromaterapii a lidovém léčitelství, kde se cení především jejich zklidňující a relaxační účinek na smysly.

Pěstování: Prospívá na plném slunci a v teplém, vzdušném stanovišti, kde rostliny po dešti rychle osychají. Nejlépe se mu daří v dobře propustné, spíše sušší, hlinitopísčité až štěrkovité půdě se zvýšeným obsahem vápníku a mírně zásaditou až neutrální reakcí kolem pH 6,5–7,5. V těžších půdách pomůže přimíšení písku nebo štěrku a mírné vyvýšení záhonu. Rostliny se vysazují od března do října do sponu zhruba 30–40 cm, tedy asi 7–9 kusů na 1 m² při tvorbě souvislého lemu. Po výsadbě se udržuje rovnoměrně mírná vlhkost, po zakořenění snáší levandule krátkodobé sucho lépe než přemokření, které vede k úhynu kořenů. Hnojení se volí střídmé, s použitím kompostu nebo hnojiv s vyšším podílem draslíku. Na jaře nebo po hlavním kvetení se provádí zpětný řez loňských bylinných výhonů tak, aby se podpořilo větvení a kompaktní tvar, bez zásahu do starého dřeva. V dobře odvodněné půdě je levandule úzkolistá mrazuvzdorná přibližně do -20 °C, v chladnějších polohách prospívá lehký zimní kryt z chvojí nebo suchého listí kolem báze keřů. Při pěstování v nádobách se používá propustný substrát s vyšším podílem minerální složky a dostatečnou drenážní vrstvou, nádoby se na zimu chrání před hlubokým promrznutím. Rostliny jsou zpravidla zdravé, při dlouhodobém vlhku se může objevit šedá hniloba a odumírání kořenů. Slunné, vzdušné stanoviště a rozumný spon jsou základem pravidelně kvetoucího porostu.

Autor: Kristýna| Revize: 02.12. 2025