Levandule zoubkatá 'Inglese' Lavandula dentata 'Inglese'

Detailní popis produktu

Levandule zoubkatá 'Inglese' - atraktivní kultivar levandule, který je známý pro své výrazně zubaté, ozdobné listy a krásné květy. Aromatický kultivar středomořské levandule se zubatými listy, která v přírodě roste na suchých, často vápencových svazích, na okrajích macchie a v křovinách s dlouhým létem. Vytváří stálezelený polokeřík s dřevnatějící bází, obvykle 0,4–0,6 m vysoký a 0,4–0,6 m široký, časem s jemně rozložitým habitem. Listy jsou úzké až čárkovité, šedozelené, jemně plstnaté a na okraji výrazně zoubkaté, což je znak, který tento kultivar bezpečně odlišuje od levandule úzkolisté. Od června do září vyrůstají na koncích výhonů štíhlé klasy s drobnými fialovými květy, v teplém létě často nakvétá ve vlnách a ponechává na rostlině dekorativní, stříbřité kalichy. Květy i listy voní díky silicím, které se tradičně používají do vonných směsí, pytlíčků do šatníku a koupelí, v kuchyni se uplatní spíše střídmě jako aromatická přísada. Nektar a pyl přitahují včely a motýly, porost je proto cenný i pro malé městské zahrady. Kultivar se uplatňuje v nádobách u posezení, v bylinkových kompozicích se šalvějí a rozmarýnem i ve štěrkových výsadbách, kde vynikne jemná stříbrná textura listů a pravidelný tvar keříku.

Pěstování: Pro pěstování v ČR je vhodné plné slunce, závětří a co nejpropustnější zemina, aby kořeny v zimě netrpěly vlhkem. Doporučuje se písčitý až štěrkovitý substrát s menším podílem humusu, reakce přibližně pH 7–8. Zálivka bývá střídmá, další dávka vody se volí až po důkladném proschnutí, v nádobách pomáhá drenážní vrstva a stabilní nádoba o průměru alespoň 25–30 cm. Přihnojování se drží mírné, spíše na jaře, přebytek dusíku vede k měkčím výhonům a slabšímu vyzrávání. Kvetení probíhá červen–září, výsadba z kontejneru je možná březen–říjen. Mrazuvzdornost se uvádí přibližně do -5 °C, proto se v běžných podmínkách přezimuje na světlém, chladném místě bez mrazu, ideálně kolem 2–8 °C, se zálivkou jen takovou, aby bal zcela nevyschl. V teplých oblastech a u zdí s jižní expozicí může přežít i krátké ochlazení, přesto je rozhodující suchý kořenový krček. Řez se provádí na jaře po zesílení rašení, zkrácení podporuje kompaktní tvar a nové kvetoucí výhony, na podzim se ponechává více listové hmoty jako ochrana. Z chorob se při přemokření objevují hniloby, při hustém porostu šedá plíseň, škůdci bývají mšice. V ploše se při výsadbě do záhonu počítá s rozestupy 40–50 cm, tedy asi 4–6 rostlin na m², na vyvýšených štěrkových záhonech se osvědčuje minerální mulč.

 Autor: Kristýna | Revize: 25.02. 2026