Lilie trpasličí formoská - Lilie formoská var. pricei

Detailní popis produktu

Lilie trpasličí formoská - zakrslá horská forma taiwanské lilie, pocházející z chladnějších poloh středního Tchaj-wanu přibližně 1 500–2 500 m n. m., kde roste na propustných svazích ve vulkanických a pískovcových půdách, často v řídkých porostech včetně bambusů. V zahradě vytváří vzpřímené stonky s úzkými, tmavozelenými listy a obvykle dorůstá 20–40 cm, v příznivých podmínkách až kolem 60 cm. Od července do září se na vrcholu stonku otevírají 1–3 dlouze trubkovité květy, až 18–20 cm dlouhé, čistě bílé, z vnější strany často s purpurově červeným lícem. Vůně je výrazná zejména večer a za tepla, proto se rostlina uplatní poblíž terasy i jako květ k řezu. Po odkvětu dozrávají štíhlé tobolky se semeny, u botanických forem se někdy objevuje i samovýsev v lehkých substrátech. Nízký habitus umožňuje použití v nádobách, ve skalkách a v přední části trvalkového záhonu, kde dobře ladí s šantou, mateřídouškou, levandulí, rozchodníky a jemnými travami. Okrasné cibule nejsou jedlé a pro kočky jsou lilie vysoce toxické.

Pěstování: Osvědčuje se plné slunce až lehký polostín a závětří, protože květní stonky na otevřených místech trpí větrem. Půda bývá nejlepší humózní, rovnoměrně vlhká, ale rychle odvodněná, bez dlouhodobého přemokření, s doporučeným pH přibližně 5,0–6,5 a bez vápnění. Rostliny se vysazují na jaře nebo na podzim, cibule se ukládají zhruba do trojnásobné hloubky vlastní výšky, protože jde o tzv. stonko-kořenící lilii, a hlubší výsadba zvyšuje stabilitu i vitalitu. Při výsadbě do skupin se volí rozestupy 25–30 cm, tedy přibližně 9–12 ks na m². Zálivka je důležitá po výsadbě a v době nasazování poupat, přebytečná voda v zimě je riziková. Přihnojení na jaře kompostem nebo hnojivem s vyšším podílem draslíku podporuje vyzrávání pletiv, po odkvětu se ponechává olistění k zatažení cibule. V nádobě je klíčová drenážní vrstva a zimní ochrana kořenového balu, případně přenesení do bezmrazého prostoru. V podmínkách ČR se mrazuvzdornost uvádí přibližně do -10 °C, proto se na zimu vyplácí suchý kryt a především odvodnění stanoviště, ve vyšších polohách je jistější přezimování bez mrazu. Možné je napadení liliovníkem, mšicemi a třásněnkami, při dlouhodobě vlhkém počasí šedá plíseň a virové mozaiky, proto se uplatní vzdušné stanoviště a odstraňování napadených částí. Množení je možné oddělky po zatažení listů.