Liliovník tulipánokvětý - Tulipánovník

Detailní popis produktu

Liliovník tulipánokvětý - opadavý strom z východní části Severní Ameriky, typický pro hlubší lesní půdy a údolní nivy s dostatkem vláhy. V evropských parcích se pěstuje od 17. století a patří mezi nejcennější solitéry pro pravidelnou korunu a tvar listů s nápadně uťatým vrcholem. V zahradách obvykle dorůstá 25–30 m výšky a 10–15 m šířky, v mládí je štíhle kuželovitý, později se rozšiřuje do oválu. Listy jsou dlanitě čtyřlaločné až mělce pětilaločné, 8–15 cm, v létě leskle zelené a na podzim se vybarvují do čistě žlutých tónů. V červnu až červenci, po olistění, se na horních větvích objevují tulipánovité květy 4–6 cm, zelenožluté s oranžovým pruhem uvnitř, často s jemnou medovou vůní a nabídkou nektaru pro opylovače. Plody tvoří kuželovitá souplodí z křídlatých nažek, která zrají od září a postupně se rozpadají. Kůra po poranění roní aromatickou pryskyřici, tradičně ceněnou jako vonná surovina. V kompozici vyniká nad podsadbou travin, bohyšek a kapradin, dobře působí i v kontrastu s tmavými jehličnany.

Liliovník tulipánokvětý  je vysoký, opadavý strom, dorůstající do výšky 25 - 30 m. Koruna je spíše pyramidálního tvaru, později se zakulacuje. Kmen je světle šedý až šedý a s přibývajícím věkem vytváří mělké rýhy. Mladé větvičky jsou zelenošedé, později červenohnědé. Listy jsou zelené, v průběhu roku žloutnou. Jsou opadavé, mají 2 cípy s téměř souvislým spojem. Velké, žluto zelené květy tvarem připomínají tulipán. Tyčinky výrazně vyčnívají. Rostlina nakvétá od června, zhruba měsíc. Po odkvětu se tvoří úzké semeníky, ty na zimu seschnou a následně se otevřou a tvarově připomínají hvězdu. Řez neprovádějte na jaře, jinak nepokvete. Pokud chcete řez provést, pak ihned po odkvětu, tedy v létě. Zimní řez je pak vhodný jako výchovný. Vhodná solitérní rostlina do větších zahrad.

Pěstování: Pro pěstování v našich podmínkách se doporučuje slunné, případně lehce polostinné stanoviště, chráněné před extrémně silným větrem, aby nedocházelo k lámání mladších větví. Nejlépe prospívá v hlubších, živných, humózních a rovnoměrně vlhkých půdách s dobrou drenáží a pH mírně kyselým až neutrálním, přibližně 5,5-7. Při výsadbě do těžší půdy je vhodné přidat hrubší písek nebo štěrk pro zlepšení odtoku vody a kvalitní kompost pro zvýšení obsahu humusu. Kontejnerované rostliny se běžně vysazují od března do října, v teplejších oblastech i později na podzim, pokud není půda promrzlá. V prvních letech je důležitá pravidelná zálivka bez dlouhodobého přemokření a mulčování kořenového prostoru kůrou nebo štěpkou, které omezí výpar a přehřívání půdy. Liliovník špatně reaguje na zásahy do kořenového systému, proto se výsadba plánuje s ohledem na konečnou velikost stromu a běžné komunikace či stavby. Řez se omezuje pouze na výchovné tvarování v mládí a odstranění suchých či poškozených větví, prováděné v období vegetačního klidu. Mrazuvzdornost se v evropských zdrojích uvádí přibližně do -26 °C, mladé kmeny však mohou v mimořádně tuhých zimách částečně namrzat, obvykle dobře regenerují z podrostu. Je celkově odolný, v suchých a horkých létech mohou listy trpět hnědnutím okrajů, proto se zejména v městském prostředí oceňuje hlubší, nepřesychavá půda. Pro uliční a alejové výsadby se zpravidla sází v rozestupech okolo 6-8 m, což umožňuje plný rozvoj koruny bez vzájemného křížení větví.

Autor: Nikol | Revize: 15.12.2025