Líska 'Barbakan' Corylus avellana 'Barbakan'

Detailní popis produktu

Líska 'Barbakan' - polská velkoplodá ovocná odrůda spojovaná se šlechtitelskou prací profesora Stanisława Piskornika, který se dlouhodobě zabýval výběrem a šlechtěním lísek. Roste jako silnější, rozložitý opadavý keř a bez pravidelného omezování dosahuje přibližně 4–5 m výšky a 3–4 m šířky. Zajímavým znakem odrůdy je proměnlivé zbarvení olistění. Mladé přírůstky mají červenavý odstín, později listy přecházejí do zelené. Ozdobné jsou rovněž načervenalé obalové listeny, které mohou být nápadně větší než samotný ořech. Líska kvete velmi časně, obvykle od února do března. Samčí květy tvoří převislé jehnědy, zatímco samičí květy jsou nenápadné a prozrazují je drobné červené blizny. 'Barbakan' vytváří velké, mírně kuželovité ořechy s chutným jádrem, které dozrávají v září. Využívají se čerstvé, k pražení, do pečiva, dezertů, ořechových krémů i k dalšímu zpracování. Jádra lískových ořechů jsou přirozeným zdrojem nenasycených tuků, bílkovin, vlákniny, vitaminu E a minerálních látek. Lísky jsou větrosnubné a cizosprašné. Pro spolehlivější násadu a vyšší úrodu je proto vhodná další geneticky kompatibilní odrůda kvetoucí ve stejném období. Konkrétní kompatibilita 'Barbakan' s běžnými odrůdami není spolehlivě doložena, proto není vhodné uvádět jeden konkrétní opylovač bez ověření pylové kompatibility.

Pěstování: Volíme teplejší a slunné stanoviště, ideálně v nižších a středních polohách, chráněné před silným zimním větrem. Líska snáší i lehký polostín, pro dobré vyzrávání oříšků a pravidelnou násadu plodů je však plné slunce výhodnější. Nejlépe prospívá v hlubších, středně těžkých hlinitých až hlinitopísčitých půdách s dostatkem humusu, které dobře zadržují vláhu, ale nezůstávají dlouhodobě zamokřené. Optimální pH se pohybuje kolem 6–7, na silně zásaditých nebo přemokřených půdách se růst zhoršuje. Výsadba probíhá zjara (březen–duben) nebo na podzim (říjen–listopad), kdy jsou půdy ještě teplé. Jednotlivé keře se umisťují přibližně 3–4 m od sebe, u nižších volných živých plotů lze použít spon 1–1,5 m. Po výsadbě je vhodné zapravit do okolí kořenů dobře vyzrálý kompost, půdu je vhodné promulčovat štěpkou či kůrou a zajistit pravidelnou zálivku po první dvě sezóny. Líska má mělký kořenový systém, proto citlivě reaguje na letní sucho. Rovnoměrná půdní vlhkost podporuje velikost ořechů i kvalitu jader. Z hlediska mrazuvzdornosti jsou lísky odolné, dobře zakořeněné rostliny snášejí pokles teplot přibližně do −25 až −28 °C, citlivější bývá jen rané jarní kvetení na pozdní mrazy. Keř plodí nejlépe na dvouletém a tříletém dřevě, proto se řez zaměřuje na průběžné zmlazování a udržení 6–8 silnějších kosterních výhonů; přestárlé nebo příliš zahušťující výhony se odstraňují v předjaří. Z chorob a škůdců se mohou ojediněle objevit mšice, zobonosky nebo napadení plodů larvami vrtule ořechové, riziko se snižuje včasným sběrem a likvidací poškozených plodů a podporou přirozených predátorů. V zahradní kompozici se líska uplatní jako solitér v užitkové části, v jedlém živém plotu nebo v kombinaci s dalšími ovocnými keři, například muchovníkem, rakytníkem či rybízy, kde vytváří stabilní, dlouhověkou kostru výsadby.

Více na: Návod na pěstování keřových lísek

Autor: Jana | Revize: 08.09. 2026