Lnice nachová 'Canon J. Went' - Linaria purpurea 'Canon J. Went'

Detailní popis produktu

Lnice nachová 'Canon J. Went' - vytrvalá bylina z čeledi jitrocelovitých, původem z Apeninského poloostrova. V domovině roste na výslunných travnatých a křovinatých svazích, na pastvinách i na kamenitých zídkách, kde má sušší půdu a dostatek světla. Kultivar 'Canon J. Went' je ceněn pro měkký, světle růžový odstín květů a pro dlouhé období kvetení. Rostlina vytváří trsnatý habitus, obvykle 60–90 cm vysoký a 30–40 cm široký. Štíhlé lodyhy jsou porostlé úzkými, šedo zelenými listy a v horní části nesou jemné koncové hrozny. Květy jsou drobné, dvoupyské, s nápadnou ostruhou, připomínají zmenšené hledíky a poskytují nektar i pyl pro včely a další opylující hmyz. V přírodně laděných výsadbách působí jako lehká vertikála mezi okrasnými travinami, řebříčky a šalvějemi, dobře doprovází i růže, kde změkčuje přechod mezi keřem a podrostem. Pro kytice se využívají květní klasy, které ve váze vydrží několik dní, jemná vůně se uplatní spíše zblízka. Rostlina není určena ke konzumaci, u hospodářských zvířat se uvádí nežádoucí požití.

Pěstování: Pro pěstování lnice nachové se nejlépe vyvíjí na plném slunci, v lehké, propustné až písčité půdě s dobrou drenáží, pH přibližně 6,5–7,2, snášen je i širší rozsah reakce půdy. Výsadba se provádí od března do října podle dostupnosti rostlin, v nádobě se osvědčuje hlubší substrát a drenážní vrstva, protože zimní zamokření zkracuje životnost trsu. Rozestupy kolem 30–35 cm odpovídají přibližně 7–10 rostlinám na m². Zálivka je důležitá po výsadbě a v delších obdobích sucha, po zakořenění snáší i sušší stanoviště a přebytek vody jí nesvědčí. Na živiny není náročná, přehnojení podporuje poléhání lodyh, proto se uplatní jen mírné přilepšení kompostem na jaře. Mrazuvzdornost vyzrálých trsů se pohybuje přibližně od -20 až -29 °C, v chladných polohách pomáhá zimní mulč z listovky. Rostlina se může vysemeňovat, což je v přírodních výsadbách výhodné, v pečlivě vedených záhonech se omezuje odstraněním odkvetlých klasů před dozráním semen. Ze škůdců se mohou objevit mšice, ve vlhkém létě padlí. Na exponovaných stanovištích se vyplatí místo chráněné před prudkým větrem, aby se tenké stonky nelámaly. Na jaře se odstraňují suché zbytky lodyh a obnoví se mulč, což podpoří rašení. V zahradách s lehkou půdou se často chová krátkověce, ale díky samovýsevu se dokáže udržovat na stanovišti po mnoho let.

Autor: Kristýna | Revize: 02.02. 2026