Lomikámen 'Jaromír' - Saxifraga 'Jaromír'

Detailní popis produktu

Lomikámen 'Jaromír' - kompaktní polštářovitá trvalka, která patří mezi mechovité polštářové skalničky, které v zahradě napodobují růst v horských puklinách a štěrbinách s rychlým odtokem vody. Saxifraga × arendsii je skupina kultivarů vyšlechtěná v Evropě v zahradnictví Georga Arendse v německém Ronsdorfu u Wuppertalu. 'Jaromír' vytváří pevné bochánky z těsně nahloučených přízemních růžic o průměru přibližně 1–2 cm a časem se rozšiřuje do polštáře zhruba 20–30 cm širokého. Listy jsou tmavě až sytě zelené, jemně chlupaté a stálezelené, takže porost zůstává čitelný i v období, kdy skalky teprve rozmrzají do života. V květnu až červnu vyrůstají nad růžicemi květní stonky vysoké přibližně 15–20 cm s květy o průměru kolem 1 cm. Okvětní lístky jsou růžovočervené, střed žlutý a květy vyhledávají první drobní opylovači. Kultivar se uplatňuje v alpinách, ve spárách suchých zídek i v kamenných korytech a na okrajích chodníčků. V kombinaci s rozchodníky, tařičkami a mateřídouškou vzniká jemný, dlouhodobě upravený detail, zatímco vedle rozet Saxifraga paniculata se zvýrazní rozdíl mezi hladkou geometrií a měkčím „mechovým“ polštářem.

Pěstování: Vyžaduje stanoviště s plným sluncem až lehkým polostínem a především výbornou drenáž, protože zimní vlhkost bývá častější příčinou ztrát než mráz. Vhodná je chudá, minerální půda se štěrkem a kamenivem, ideálně neutrální až slabě zásaditá pH 6,5–7,8. U těžších půd se do výsadbové jamky přidává hrubý písek a drť a povrch se často kryje štěrkovým mulčem, který omezuje znečištění růžice a snižuje riziko uhnívání krčku. Důležité je i proudění vzduchu, proto se rostlina neumisťuje do zapadaných koutů s dlouhou sněhovou pokrývkou. Sazenice se po výsadbě obvykle rychle ujímají, zálivka bývá potřebná hlavně po výsadbě a během dlouhého letního sucha, následně rostlina snáší sušší režim. Hnojení se drží střídmé, vhodnější jsou malé dávky na jaře a po odkvětu, aby pletiva dobře vyzrávala. Na jaře se odstraňují poškozené listy a po odkvětu lze zkrátit stvoly, růžice pak zůstává kompaktní a při minimálním rušení bývá dlouhověká. Pěstování v nádobě je možné, pokud je použita drenážní vrstva a minerální substrát s podílem drtě, v zimě je důležité chránit nádobu před dlouhodobým deštěm. Výsadba je vhodná od března do října při nezamrzlé půdě. Při rozestupech 20–25 cm se počítá přibližně 16–20 rostlin na m². Mrazuvzdornost se v zahradních podmínkách běžně pohybuje okolo -30 °C, nejčastějším problémem bývá hniloba při přemokření, ojediněle se objevují mšice na květních stvolech nebo poškození slimáky. Zejména v deštivých zimách.

Autor: Nikol | Revize: 8.1. 2026