Lomikámen cortusifolia Dancing Pixies 'Tally' - Saxifraga cortusifolia Dancing Pixies 'Tally'

Detailní popis produktu

Lomikámen cortusifolia Dancing Pixies 'Tally' - atraktivní kultivar, který náleží do čeledi lomikamenovitých a pochází z druhů rostoucích v lesích východní Asie, zejména Japonska, Číny a Koreje, kde se přirozeně vyskytují v polostinných, humózních stanovištích na skalách a svazích. Z těchto rostlin vychází moderní série Dancing Pixies, kterou představil německý šlechtitel kolem roku 2020 jako skupinu asi dvaceti kompaktních podzimních kultivarů s různými odstíny květů. 'Tally' patří mezi výrazně červeně kvetoucí typy. Vytváří nízké trsy s výškou listové růžice okolo 10–15 cm a celkovou výškou při květu přibližně 20–25 cm, šířka dospělé rostliny bývá 25–30 cm. Listy jsou okrouhlé až srdčité, dlanitě laločnaté, na líci olivově až tmavě zelené, často s purpurovým nádechem, na rubu výrazněji purpurové, uspořádané v hustých růžicích. Od začátku podzimu vyrůstají z trsu tenké, pevné stonky nesoucí vzdušné laty drobných hvězdicovitých květů v karmínově červených odstínech, blízko hrdla světlejších, často s úzkým světlým proužkem po délce okvětního plátku. Kvete obvykle od září do listopadu, podle počasí i déle, a poskytuje cenný zdroj nektaru pro včely a další opylovače v době, kdy většina zahradních trvalek již dokvétá. V plošných výsadbách působí jako jemný, ale sytě barevný závoj nad tmavším listem a dobře se kombinuje s vřesy, sasan­kami, kapradinami, nízkými bohyškami nebo stínomilnými trávami. Díky kompaktnímu růstu se využívá i v podzimně osázených nádobách, závěsných koších a menších zahradách, kde není mnoho místa, ale je požadavek na dlouhé podzimní kvetení. Sazenice lomikamene cortusifolia Dancing Pixies 'Tally' se často uplatňují jako doplněk k větším dřevinám, například k javorům nebo stálezeleným keřům, protože vytvářejí jemnou podsadbu v polostínu.

Pěstování: Dává přednost umístěný na stinných a polostinných partií zahrady. Rostliny prospívají v chráněné poloze bez prudkého poledního slunce, nejlépe na východní nebo severní straně budov či pod lehkým krytem stromů. Vyhovuje jim humózní, živná, dobře propustná půda s rovnoměrnou vlhkostí, pH zhruba 6–7,5. Půda by neměla vysychat ani být dlouhodobě přemokřená, vhodná je vrstva jemného štěrku nebo mulče z listovky, která chrání kořeny před výkyvy teplot a pomáhá udržet vlhkost. Výsadba se provádí od března do října, v chladnějších oblastech spíše na jaře, přibližné rozestupy 20–25 cm, což odpovídá asi 12–16 rostlinám na m² při plném pokrytí. V nádobách se doporučuje kvalitní substrát pro trvalky s příměsí kompostu a drobného štěrku, nádoba s odtokovým otvorem a pravidelná, ale střídmá zálivka. Hnojení bývá mírné, na jaře postačí menší dávka organického hnojiva nebo kompostu. Mrazuvzdornost odpovídá přibližně krátkodobému poklesu teplot k −10 °C, ve volné půdě v teplejších oblastech ČR rostliny dobře přezimují pod lehkým zimním krytem z chvojí či listí. V nádobách a ve vyšších polohách se doporučuje nádoby na zimu chránit nebo přenést do chladného, bezmrazého prostoru. Po odkvětu se mohou odkvetlá květenství odstřihnout a ponechat listové růžice, které zůstávají dekorativní do zimy. Z chorob a škůdců se objevují mšice, slimáci a především larvy lalokonosců, kterým prospívají vlhčí, zastíněná stanoviště, při dlouhodobém přemokření hrozí plíseň šedá. Celkově jde o pomalu přirůstající, nenáročný druh, pokud je zajištěno stinné stanoviště, humózní půda a zimní ochrana v nejchladnějších obdobích.

Autor: Nikol | Revize: 26.11.2025