Lomikámen ssp. iratiana - Saxifraga pubescens ssp. iratiana Saxifraga pubescens ssp. iratiana

Detailní popis produktu

Lomikámen ssp. iratiana - nízká, polštářovitá kompaktní trvalka. Pochází z Pyrenejí, kde roste v chladnějších horských polohách ve skalních puklinách a na sutích s rychlým odtokem vody, často na vápnitých podkladech. V zahradě vytváří nízké, pomalu se rozšiřující polštáře z těsně nahloučených růžic. Listy jsou měkké, jemně chloupkaté, šedozelené až světlezelené, často dlanitě členěné do několika úkrojků, takže povrch trsu působí plasticky i mimo dobu květu. V dospělosti mívá porost obvykle 4–6 cm na výšku a kolem 15 cm do šířky, v době kvetení se celková výška zvedá zhruba k 8–10 cm. Koncem jara se nad růžicemi objevují krátké lodyhy s miskovitými bílými květy se žlutým středem, někdy s jemným růžovým žilkováním. Květy navštěvují drobní opylovači a rostlina zůstává dekorativní i po odkvětu díky stálezeleným růžicím. V sortimentu se může objevovat i pod označením Saxifraga iratiana. V kompozici se uplatňuje v kamenných korytech, ve spárách suchých zídek, v alpinu a v jemnějších štěrkových výsadbách. Působivý je kontrast s hladkými rozetami Saxifraga paniculata, jemný přechod vytvoří rozchodníky, tařičky, mateřídouška nebo drobné hvozdíky.

Pěstování: Vyžaduje stanoviště s plným sluncem až lehkým polostínem a především výbornou drenáž, protože zimní vlhkost bývá častější příčinou ztrát než mráz. Vhodná je chudá, minerální půda se štěrkem a kamenivem, ideálně neutrální až slabě zásaditá pH 6,5–7,8. U těžších půd se do výsadbové jamky přidává hrubý písek a drť a povrch se často kryje štěrkovým mulčem, který omezuje znečištění růžice a snižuje riziko uhnívání krčku. Důležité je i proudění vzduchu, proto se rostlina neumisťuje do zapadaných koutů s dlouhou sněhovou pokrývkou. Sazenice se po výsadbě obvykle rychle ujímají, zálivka bývá potřebná hlavně po výsadbě a během dlouhého letního sucha, následně rostlina snáší sušší režim. Hnojení se drží střídmé, vhodnější jsou malé dávky na jaře a po odkvětu, aby pletiva dobře vyzrávala. Na jaře se odstraňují poškozené listy a po odkvětu lze zkrátit stvoly, růžice pak zůstává kompaktní a při minimálním rušení bývá dlouhověká. Pěstování v nádobě je možné, pokud je použita drenážní vrstva a minerální substrát s podílem drtě, v zimě je důležité chránit nádobu před dlouhodobým deštěm. Výsadba je vhodná od března do října při nezamrzlé půdě. Při rozestupech 20–25 cm se počítá přibližně 16–20 rostlin na m². Mrazuvzdornost se v zahradních podmínkách běžně pohybuje okolo -30 °C, nejčastějším problémem bývá hniloba při přemokření, ojediněle se objevují mšice na květních stvolech nebo poškození slimáky. Zejména v deštivých zimách.

Autor: Nikol | Revize: 8.1. 2026