Lomikámen x apic. 'Alba' - Saxifraga x apic. 'Alba' Saxifraga x apic. 'Alba'

Detailní popis produktu

Lomikámen x apic. 'Alba' - nízká, stálezelená trvalka z čeledi lomikamenovitých (Saxifragaceae), která vyniká časným jarním kvetením a pravidelným polštářovitým růstem. Patří mezi zahradní hybridní lomikameny pěstované především ve skalkách a alpínkových sbírkách. Vytváří husté, pomalu se rozrůstající polštáře složené z drobných přízemních růžic. Listy jsou úzce kopinaté až čárkovité, tuhé, tmavě zelené a mohou mít jemné bělavé vápenité povlaky. Díky stálezelenému olistění si rostlina zachovává dekorativní vzhled také mimo období kvetení. Samotné listové polštáře bývají vysoké přibližně 3–5 cm, v době květu dosahují stonky výšky kolem 5–10 cm. Starší rostliny se mohou rozrůst do šířky přibližně 25–30 cm. Od března do května, podle průběhu jarního počasí, vyrůstají nad listovými růžicemi krátké vzpřímené stonky zakončené několika bílými květy. Květy mají pět korunních lístků, jemně miskovitý až hvězdicovitý tvar a výrazné žluté tyčinky. Jejich světlé zbarvení vytváří příjemný kontrast s tmavě zeleným olistěním. Při bohatém kvetení mohou květy téměř překrýt povrch nízkých polštářů. Kultivar 'Alba' se uplatňuje zejména ve skalkách, skalních štěrbinách, kamenných korytech a vyvýšených záhonech. Díky drobnému vzrůstu je vhodný také pro menší zahrady a sbírkové výsadby, kde lze dobře ocenit detail jeho listových růžic i květů. Nejlépe vyniká mezi kameny, které zvýrazňují jeho kompaktní tvar a zároveň chrání kořenový prostor před nadměrným vysycháním. V kompozicích se dobře kombinuje s nízkými drabami, lomikameny jiných barev, drobnými prvosenkami a dalšími pomalu rostoucími skalničkami.

Pěstování: Vyžaduje stanoviště s plným sluncem až lehkým polostínem a především výbornou drenáž, protože zimní vlhkost bývá častější příčinou ztrát než mráz. Vhodná je chudá, minerální půda se štěrkem a kamenivem, ideálně neutrální až slabě zásaditá pH 6,5–7,8. U těžších půd se do výsadbové jamky přidává hrubý písek a drť a povrch se často kryje štěrkovým mulčem, který omezuje znečištění růžice a snižuje riziko uhnívání krčku. Důležité je i proudění vzduchu, proto se rostlina neumisťuje do zapadaných koutů s dlouhou sněhovou pokrývkou. Sazenice se po výsadbě obvykle rychle ujímají, zálivka bývá potřebná hlavně po výsadbě a během dlouhého letního sucha, následně rostlina snáší sušší režim. Hnojení se drží střídmé, vhodnější jsou malé dávky na jaře a po odkvětu, aby pletiva dobře vyzrávala. Na jaře se odstraňují poškozené listy a po odkvětu lze zkrátit stvoly, růžice pak zůstává kompaktní a při minimálním rušení bývá dlouhověká. Pěstování v nádobě je možné, pokud je použita drenážní vrstva a minerální substrát s podílem drtě, v zimě je důležité chránit nádobu před dlouhodobým deštěm. Výsadba je vhodná od března do října při nezamrzlé půdě. Při rozestupech 20–25 cm se počítá přibližně 16–20 rostlin na m². Mrazuvzdornost se v zahradních podmínkách běžně pohybuje okolo -30 °C, nejčastějším problémem bývá hniloba při přemokření, ojediněle se objevují mšice na květních stvolech nebo poškození slimáky. Zejména v deštivých zimách.

Autor: Jana | Revize: 21.10. 2026