Mák východní 'Harlem' Papaver orientale 'Harlem'

Detailní popis produktu

Mák východní 'Harlem' - patří do skupiny moderních kultivarů, které byly šlechtěny pro pevnější stonky a neobvyklé barevné odstíny. Původní druh máku východního má domovinu na Kavkaze a v Malé Asii, kde roste na slunných stráních. Kultivar 'Harlem' tvoří přízemní růžici hrubě ochlupených, sytě zelených a hluboce členěných listů, které mohou dosahovat délky až 30 cm. V průběhu května a června vyrůstají pevné, vzpřímené stonky zakončené velkými květy. Květní lístky mají texturu připomínající jemně zmačkaný hedvábný papír a jejich barva je u tohoto kultivaru sytě vínová s purpurovými odlesky, doplněná o výrazné černé skvrny u báze, které obklopují prstenec tmavých tyčinek. Květy jsou včelomilné a poskytují hojnost pylu pro opylovače. V zahradě se doporučuje kombinace s trvalkami, jako jsou šanty (Nepeta), šalvěje nebo okrasné trávy, které zaplní prázdné místo poté, co mák v polovině léta zatáhne do podzemních oddenků (dormance). Květy lze využít k řezu, doporučuje se řezat je ve fázi pukajícího poupěte a konec stonku krátce ožehnout plamenem pro zastavení vytékání mléčné šťávy (latexu). 

Pěstování:  V podmínkách ČR se daří na plném slunci a v závětří, kde stonky lépe drží. Nejvhodnější je hlubší, propustná půda bez dlouhodobého zamokření, často hlinitopísčitá až hlinitá, s pH přibližně 6,5–7,5 a s dostatkem organické hmoty, ale bez přehnojování dusíkem. Zálivka je důležitá hlavně po výsadbě a při jarním růstu, v době letního zatažení se uplatní spíše sušší režim. Hnojení se obvykle omezuje na jarní přídavek kompostu nebo vyváženého hnojiva, aby stonky nezměkly. Odkvetlé stonky se odstraňují u báze listové růžice, čímž se udržuje čistý vzhled záhonu a rostlina se lépe připraví na podzimní obrůstání. Vyzrálé trsy jsou mrazuvzdorné zhruba do -30 až -34 °C, mladé výsadby ocení v první zimě lehký suchý mulč. Rostliny se vysazují nejčastěji od března do května nebo v září až říjnu, aby dobře zakořenily. S ohledem na šířku trsu 0,5–0,7 m se používá rozestup přibližně 50–70 cm, což odpovídá asi 2–3 rostlinám na m². Nejčastější potíží bývá padlí při zahuštěných výsadbách a hniloby kořenů v těžké, trvale mokré půdě, proto pomáhá vzdušné stanoviště a drenáž. V nádobách se uplatní jen ve větších květináčích s minerálně propustným substrátem, protože kořen je křehký a přesazování snáší hůře. 

Autor: Kristýna | Revize: 28.04. 2026

Více na: Návod na pěstování cibulovin