Maklura pomerančová Maclura pomifera

Detailní popis produktu

Maklura pomerančová - tento středně vysoký opadavý strom dosahuje v dospělosti výšky 10 až 15 m a šířky koruny kolem 6 až 10 m. Maklura oranžová má vejčité, celokrajné listy s dlouhou špičkou, které jsou na lící lesklé, sytě zelené a na podzim se barví do jasně žlutých odstínů. Větve tohoto druhu jsou na letorostech opatřeny ostrými trny o délce kolem 1 až 2 cm. Rostlina je dvoudomá, k opylení je tedy zapotřebí samčí i samičí jedinec. Květy se objevují v květnu až červnu a jsou nenápadné, zelenavé barvy. Samičí stromy plodí od září do října nápadná, kulovitá a silně hrbolatá souplodí o průměru až 12 cm. Plody mají žlutozelenou barvu a při rozříznutí roní lepkavé mléko. Mají hořkou chuť a jsou pro lidi nejedlé, avšak šíří příjemnou citrusovou vůni. Botanickou zajímavostí je extrémní tvrdost a pružnost jejího dřeva, které v minulosti domorodí Američané využívali k výrobě nejkvalitnějších luků. Strom bez poškození snáší zimní teploty do -24 °C. V zahradní architektuře nachází maklura uplatnění především jako impozantní solitér ve velkých zahradách, krajinářských parcích nebo v městské zeleni, kde unese i znečištěné ovzduší. V minulosti se s oblibou vysazovala do neprostupných, trnitých živých plotů a větrolamů. Při výsadbě do volně rostoucích ochranných pásů nebo nestříhaných živých plotů se doporučuje dodržovat vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami 1,5 až 2 m, aby vznikla neprostupná bariéra.

Pěstování: Vyžaduje otevřené, plně osluněné a teplé stanoviště, které je nezbytné pro správný vývoj dřeva a tvorbu jejích typických velkých plodů. V zastínění roste pomalu a málo větví. Ideálním typem půdy je hluboká, dobře propustná, výživná hlinitopísčitá zemina s neutrálním až mírně zásaditým pH. Rostlina je však mimořádně nenáročná a dokáže růst i v chudých, suchých, kamenitých nebo naopak těžkých jílovitých půdách, přičemž velmi dobře snáší i vyšší zasolení substrátu a městské prostředí. Zálivka musí být pravidelná u mladých jedinců po výsadbě, aby spolehlivě zakořenili. Dospělé stromy a keře mají hluboký, masivní kořenový systém, díky kterému jsou extrémně odolné vůči suchu a doplňkovou závlahu již nevyžadují. Hnojení není u starších dřevin nutné; u mladých rostlin lze na jaře podpořit růst zapravením kompostu nebo vyváženého hnojiva. Střih snáší maklura velmi dobře a velmi rychle regeneruje, čehož se v její domovině využívá k tvorbě neprostupných živých plotů (rostlina má ostré trny). Výchovný řez mladých stromů se provádí na konci zimy nebo předjaří, kdy se odstraňují křížící se větve a tvaruje se koruna. Při výsadbě do živých plotů se doporučují rozestupy 50–80 cm, u solitérních stromů je nutné brát v úvahu budoucí šířku koruny a sázet je v rozestupech několika metrů od staveb. Rostlina je v dospělosti plně mrazuvzdorná (až do -25 °C), mladé sazenice však mohou během extrémních zim namrzat, proto je vhodné v prvních letech po výsadbě chránit bázi kmene nahrnutím listí nebo chvojím.

Autor: Lucie | Revize: 1.6. 2026