Mamota, kalmie 'Ginkona' Kalmia 'Ginkona'

Detailní popis produktu

Mamota, kalmie 'Ginkona' - stálezelený kultivar původem z druhu, který roste v kyselých lesích a na skalnatých svazích východní části Severní Ameriky. 'Ginkona' vznikla v německém šlechtění a do zahrad se rozšířila jako výrazně kvetoucí kultivar střední velikosti s velmi velkými květy. Roste pomalu a vzpřímeně, v průběhu deseti let dosahuje přibližně 1–1,2 m výšky a podobné šířky, v dospělosti obvykle nepřesahuje 1,5 m, což umožňuje použití i v menších zahradách nebo předzahrádkách. Listy jsou kožovité, kopinaté až eliptické, asi 4–10 cm dlouhé, sytě tmavě zelené a lesklé, díky čemuž působí keř upraveně po celý rok. Na koncích výhonů se koncem května a v červnu objevují husté, široké chocholíky květů o průměru až kolem 4 cm. Tuhá růžová poupata se postupně otevírají do téměř bílých, mělkých květů s výrazným vínově červeným prstencem drobných skvrn pod okrajem koruny. Kvetení navazuje na jarní vlnu rododendronů a azalek a prodlužuje období atraktivity vřesovišť a kyselomilných výsadeb. 'Ginkona' vyniká právě kontrastem mezi tmavým olistěním a světlými květy, proto se dobře uplatňuje jako menší solitéra i jako součást skupinových výsadeb. Hodí se do kombinací s rododendrony, vřesy a stínomilnými travami či kapradinami, kde přináší pevnější, stálezelenou kostru výsadby. Stejně jako ostatní kalmie obsahuje v pletivech toxické látky, a proto patří mezi jedovaté okrasné keře; všechny části rostliny jsou při požití nebezpečné, což je vhodné zohlednit v zahradách, kde se pohybují malé děti nebo domácí zvířata.

Pěstování: Pro pěstování kalmií je důležitá kyselá, humózní a dobře propustná půda s pH přibližně 4–5,5. Na těžkých, zamokřených nebo vápnitých půdách trpí chlorózami i odumíráním kořenů, proto se keře vysazují do upravené jámy vyplněné směsí rašeliny, listovky a hrubší kůry. Stanoviště má být polostinné až světlý stín s ochranou před ostrým poledním sluncem a zimním vysušujícím větrem. Povrch půdy je vhodné zakrýt mulčem, který omezuje výkyvy teplot a pomáhá udržet rovnoměrnou vlhkost. Zálivka je pravidelná zejména v prvních letech po výsadbě a v letních vedrech, vhodná je měkká voda bez vysokého obsahu vápníku. Hnojení se provádí střídmě, speciálními hnojivy pro rododendrony, obvykle jednou na jaře a případně lehce po odkvětu. Řez není běžně nutný, po odkvětu se pouze odstraňují zaschlá květenství a slabé či poškozené větve. Keře se vysazují na jaře nebo na začátku podzimu s rozestupy kolem 0,8–1,0 m, aby měly prostor k postupnému rozšíření. Mrazuvzdornost se v našich podmínkách pohybuje přibližně do −25 °C, mladé rostliny proto ocení chráněné stanoviště a zimní mulčování kolem kořenového krčku, ve velmi chladných či větrných polohách i zimní stínění chvojím. Při dodržení nároků na půdu a vláhu se kalmie odměňuje pravidelným kvetením a stálezeleným olistěním, které po mnoho let doplňuje vřesovištní a polostinné partie zahrady.

Autor: Nikol | Revize: 9.12.2025