Mamota širokolistá Kalmia latifolia

Detailní popis produktu

Mamota širokolistá - představuje výstavní vřesovištní dřevinu z čeledi vřesovcovitých. Keř roste pomalu až středně rychle a tvoří hustý, široce rozložitý až nepravidelně kulovitý habitus. V dospělosti (ve věku 10–15 let) dosahuje v našich podmínkách obvykle výšky 100 až 200 cm a šířky 100 až 150 cm. Olistění je celoročně velmi dekorativní – listy jsou kožovité, eliptické, lesklé, tmavě zelené a svými vlastnostmi i vzhledem velmi připomínají listy rododendronů. Hlavním lákadlem je bezpochyby její květenství na přelomu května a června. Poupata jsou velmi nápadná, geometrickky skládaná a připomínají drobné cukrářské zdobení. Po otevření se mění v široce miskovité až zvonkovité květy uspořádané v bohatých koncových chocholících. Barevná škála základního druhu i jeho kultivarů se pohybuje od čistě bílé přes světle růžovou až po sytě purpurově červenou, často s tmavším prstencem či tečkováním uvnitř květu. Všechny části rostliny obsahují toxické glykosidy (např. andromedotoxin), a proto jsou po požití jedovaté. Její předností je vysoká mrazuvzdornost do -27 °C, celoroční atraktivita olistění a neobvyklá krása květů. Při výsadbě do skupinových kompozic se doporučuje spon 100 až 120 cm. V zahradní architektuře se uplatňuje jako nádherná solitéra i skupinová dřevina ve vřesovištích, podsadbách jehličnanů a rododendronů, v lesních partiích i ve velkých pěstebních nádobách.

Pěstování: Pro pěstování kalmií je důležitá kyselá, humózní a dobře propustná půda s pH přibližně 4–5,5. Na těžkých, zamokřených nebo vápnitých půdách trpí chlorózami i odumíráním kořenů, proto se keře vysazují do upravené jámy vyplněné směsí rašeliny, listovky a hrubší kůry. Stanoviště má být polostinné až světlý stín s ochranou před ostrým poledním sluncem a zimním vysušujícím větrem. Povrch půdy je vhodné zakrýt mulčem, který omezuje výkyvy teplot a pomáhá udržet rovnoměrnou vlhkost. Zálivka je pravidelná zejména v prvních letech po výsadbě a v letních vedrech, vhodná je měkká voda bez vysokého obsahu vápníku. Hnojení se provádí střídmě, speciálními hnojivy pro rododendrony, obvykle jednou na jaře a případně lehce po odkvětu. Řez není běžně nutný, po odkvětu se pouze odstraňují zaschlá květenství a slabé či poškozené větve. Keře se vysazují na jaře nebo na začátku podzimu s rozestupy kolem 0,8–1,0 m, aby měly prostor k postupnému rozšíření. Mrazuvzdornost se v našich podmínkách pohybuje přibližně do −25 °C, mladé rostliny proto ocení chráněné stanoviště a zimní mulčování kolem kořenového krčku, ve velmi chladných či větrných polohách i zimní stínění chvojím. Při dodržení nároků na půdu a vláhu se kalmie odměňuje pravidelným kvetením a stálezeleným olistěním, které po mnoho let doplňuje vřesovištní a polostinné partie zahrady.

Autor: Lucie | Revize: 20.10. 2026