Marulka velkokvětá - Calamintha grandiflora

Detailní popis produktu

Marulka velkokvětá - aromatická trvalka, která pochází z teplejších horských oblastí střední a jižní Evropy, kde osidluje světlé okraje lesů, kamenité stráně a louky s dobrou drenáží. V zahradě vytváří trsnatý, krátce oddenkatý habitus bez dlouhých výběžků. Během 2–3 let dorůstá obvykle 25–40 cm na výšku a 30–45 cm do šířky, čímž v záhoně drží čitelný okraj. Listy jsou drobnější, vejčité až eliptické, jemně pilovité, většinou 2–4 cm dlouhé, a po promnutí výrazně voní po mátě. Od června do srpna vyrůstají z úžlabí listů trubkovité, dvoupyské květy dlouhé přibližně 2–3 cm v růžové až růžově fialové barvě, často v nepravidelných přeslenech, které působí přirozeně a lehce. Po odkvětu zůstává dekorativní husté olistění, které potlačuje plevel a zjemňuje přechody mezi kameny, mulčem a vyššími trvalkami. Květy poskytují nektar i pyl včelám a čmelákům, porost je bez trnů a běžně se pěstuje i jako voňavá bylinka do čajových směsí. V kompozicích se uplatní jako nízký lem cesty, do štěrkových záhonů, do podnože růží i na skalky, kde dobře ladí s levandulemi, mateřídouškami, šantami, šalvějemi, rozchodníky, třapatkami nižších kultivarů a suchomilnými kakosty. Stonky se uplatní i v drobných vazbách, čerstvé i sušené.

Pěstování: Preferuje slunné stanoviště až lehký polostín, ideálně v teplejším mikroklimatu u zdi nebo na mírném svahu. Půda bývá nejvhodnější propustná, kamenitá či hlinitopísčitá, s příměsí humusu a bez zimního zamokření, pH přibližně 6,5–8. Zálivka se udržuje jen do zakořenění, později rostlina snáší krátkodobé sucho a ocení spíše střídmou výživu bez přehnojování dusíkem, které vede k měkčímu růstu. Na jaře se odstraňují suché stonky a po hlavní vlně kvetení je možné zkrácení, které podpoří zahuštění trsu a další nasazení poupat. V místech s těžší půdou se doporučuje přídavek štěrku a vyšší výsadba do mírného valu. Do nádob se hodí propustný substrát s drenážní vrstvou a zimní ochrana před přemokřením, nikoli před mrazem. Výsadba se provádí obvykle od března do května nebo v září až říjnu. Kvetení probíhá nejčastěji červen až srpen, jednotlivé květy se průběžně obnovují. Mrazuvzdornost se v praxi pohybuje zhruba do -28 °C. Nejčastějším problémem bývá hniloba kořenů v trvale mokré půdě, jinak jde o odolnou trvalku s nízkým tlakem chorob i škůdců. Doporučené rozestupy jsou 30–35 cm, což odpovídá přibližně 7–9 rostlinám na 1 m².

Autor: Nikol | Revize: 19.1. 2026