Máta švýcarská Mentha x piperita 'Swiss'

Detailní popis produktu

Švýcarská máta - odrůda máty peprné, tedy sterilního hybridu mezi Mentha aquatica a Mentha spicata. V obchodu se někdy uvádí i jako „Swiss mint“ nebo jako Mentha spicata 'Swiss', společným znakem je čisté mentolové aroma s tónem žvýkačkové máty. Rostlina vytváří plazivý oddenek a vzpřímené čtyřhranné lodyhy, v dobrých podmínkách dorůstá přibližně 60–75 cm a rozšiřuje se do šířky kolem 60 cm. Listy jsou protistojné, úzce vejčité až kopinaté, se zubatým okrajem, při dotyku výrazně voní. Od července do září se objevují husté koncové klasy drobných trubkovitých květů v lila až světle růžové barvě, které jsou včelomilné. Sklizené listy se používají do čajů, sirupů, likérů, do čokoládových dezertů i k ochucení ovoce. Sušené listy si udržují aroma lépe při rychlém sušení ve stínu. Máta peprná se jako kulturní rostlina pěstuje v Evropě nejméně od konce 17. století, zejména pro vysoký obsah silic, a švýcarská odrůda se uplatnila i v potravinářství díky výrazné chuti. V bylinkové zahradě působí jako aromatická kulisa u posezení, v kompozici dobře ladí s meduňkou, dobromyslí a s pelyňkem, zároveň se hodí i do užitkových záhonů, kde její vůně zvyšuje pestrost výsadby.

Pěstování: Prospívá na plném slunci až v polostínu, v teplejším mikroklimatu s dobrou cirkulací vzduchu a v závětří, které omezuje vysychání listů i tlak chorob. Nejlépe roste v humózní, živné půdě trvale mírně vlhké, ale ne přemokřené, v těžších jílech se osvědčuje příměs kompostu a hrubší složky pro odtok vody, v nádobě je důležitá drenážní vrstva. Orientačně vyhovuje pH 6,0–7,5. Zálivka má být pravidelná, u pěstování v květináči častější, protože bal rychleji prosychá, dlouhodobé sucho snižuje aroma a zvyšuje výskyt rzi mátové a svilušek, proto je odolnost vůči suchu spíše nízká až střední. Hnojení se opírá o kompost na jaře a případně mírné doplnění živin během sezony, u nádoby slabší, ale pravidelné dávkování. Porost se udržuje zkracováním po hlavní sklizni nebo po odkvětu, čímž se podpoří zahuštění a jemnější nárůst, starší trs se po 3–4 letech často obnovuje dělením. Mulč z kompostu stabilizuje vlhkost a omezuje plevel. Výsadba se provádí od března do října, kvetení většiny mát připadá na červenec–září, olistění se sklízí průběžně od května do září a nejsilněji voní před kvetením. Mrazuvzdornost vyzrálé rostliny se podle druhu a stanoviště pohybuje přibližně mezi -20 až -30 °C, v nádobě je rizikové promrznutí balu, proto se volí izolace květináče a chráněné místo. Pro začátečníka je praktické omezit šíření oddenků kořenovou bariérou nebo pěstováním v nádobě. Doporučený rozestup bývá zhruba 30–40 cm u nižších typů a 40–50 cm u robustních, což odpovídá cca 4–9 rostlinám na m². Mezi časté potíže patří rez mátová, padlí a skvrnitosti listů, ze škůdců mšice, třásněnka a sviluška, zejména při suchu a zahuštění porostu.

Autor: Kristýna | Revize: 19.02. 2026