Mečík 'Jester' Gladiolus 'Jester'

Detailní popis produktu

Mečík 'Jester' - zahradní hybrid z čeledi kosatcovitých Iridaceae. Rod Gladiolus je druhově nejbohatší zejména v jižní Africe, část druhů roste také ve Středomoří, a moderní velkokvěté kultivary se u nás pěstují z hlíz jako letní okrasné rostliny. 'Jester' patří mezi prověřené klasiky a v mečíkových katalozích se uvádí jako kultivar uvedený do oběhu v roce 1963. Vytváří úzké mečovité listy sytě zelené barvy a pevný květní stvol vysoký obvykle 90–120 cm, šířka trsu bývá 10–15 cm. Klas nese zpravidla více než 10 poupat, z nichž se postupně rozvíjí kolem 10–14 velkých nálevkovitých květů. Okvětní lístky mají lehce zvlněný okraj a barva je zlatožlutá s výrazným červeným hrdlem a kresbou na spodních lístcích, takže květ působí čitelně i z dálky. Vůně je většinou nevýrazná. V záhonu dobře funguje jako svislý akcent mezi třapatkami, šantami, šalvějemi a okrasnými travami, uplatní se i ve skupině po 5–9 hlízách stejného kultivaru. Pro řez se řežou stvoly ve fázi otevření prvního až druhého květu, další květy se rozvíjejí ve váze. Rostlina není určená ke konzumaci.

Pěstování: Vyžaduje plné slunce, chráněné před silným větrem. Vyhovuje mu hlubší, propustná, živná půda, ideálně hlinitopísčitá, s pH mírně kyselým až neutrálním (pH 6,0–7,0). Nesnáší těžké, zamokřené půdy. Před výsadbou je vhodné půdu obohatit kompostem, nikoli však čerstvým hnojem. Výsadba hlíz se provádí na jaře (duben–květen), po odeznění mrazů, do hloubky přibližně 8–12 cm. Pro prodloužení kvetení lze hlízy vysazovat postupně v několikatýdenních intervalech. Zálivka má být pravidelná, zejména v období růstu a kvetení – půda by měla být rovnoměrně vlhká, nikoli přemokřená. Hnojení je důležité pro bohaté kvetení. Používá se vyvážené hnojivo pro kvetoucí rostliny, nejlépe s vyšším obsahem draslíku. Přehnojení dusíkem podporuje růst listů na úkor květů. Mulčování pomáhá udržet vláhu a omezuje zaplevelení. Mečíky nejsou mrazuvzdorné. Po odkvětu a zežloutnutí listů se hlízy na podzim vyjmou ze země, očistí, usuší a skladují přes zimu na suchém, chladném místě při teplotě kolem 5–10 °C. Staré hlízy se nahrazují novými, které se vytvoří během sezóny. Mohou být náchylné k houbovým chorobám a virovým infekcím, zejména při pěstování v těžkých nebo vlhkých půdách. Důležitá je pravidelná obměna stanoviště a zdravý výsadbový materiál.