Mišpule německá Mespilus germanica

Detailní popis produktu

Mišpule německá - patří mezi staré ovocné dřeviny pocházející z jihovýchodní Evropy a jihozápadní Asie. V Dospělosti vytváří menší strom nebo větší keř vysoký přibližně 3–5 m a široký 3–4 m, se zpočátku pravidelně kulovitou korunou, která se ve stáří rozvolňuje a získává osobitý charakter. Kmen a kosterní větve mají šedohnědou, hluboce rýhovanou korkovitou borku, dekorativní i v zimním období. Listy jsou obvejčité až eliptické, 6–12 cm dlouhé, na líci tmavě zelené a lehce lesklé, na rubu světlejší, na podzim se barví do žlutých a hnědavých tónů. V květnu, obvykle po narašení listů, se na koncích krátkých letorostů objevují velké bílé až slabě narůžovělé květy o průměru kolem 3–5 cm, jednotlivě či po několika, které dobře navštěvují včely a další opylující hmyz. Plody jsou zploštěle kulovité až mírně hruškovité malvice o velikosti zhruba 3–5 cm, se zpočátku zelenohnědou, později rezavě hnědou slupkou a široce otevřeným kalichem. V našich podmínkách dozrávají v říjnu až listopadu a ke sklizni se využívají změklé plody po přemrznutí nebo po tzv. blettingu při skladování, kdy dužnina získává kašovitou konzistenci a sladce kořenitou chuť s jemnou navinulostí. Plody se používají k přímé konzumaci po rozměknutí, k vaření povidel, džemů a čatní, do ovocných směsí, na mošt nebo pálenku. Obsahují vitamin C, třísloviny, pektin, organické kyseliny a vlákninu a představují zajímavé zpestření podzimní a zimní stravy. V zahradní kompozici se mišpule uplatní jako solitéra v trávníku, součást menších ovocných sadů, přírodních výsadeb i smíšených živých plotů s dalšími jádrovinami.

Pěstování: Doporučujeme zvolit slunná až mírně přistíněná stanoviště chráněná před extrémně studenými větry. Mišpule nejlépe prospívá v hlubších, středně těžkých, humózních a dobře propustných půdách s dostatkem vápníku, s reakcí od mírně kyselé až po mírně zásaditou, přibližně v rozmezí pH 6–7,5. Snáší i období sucha díky hlubšímu kořenovému systému, v prvních letech po výsadbě však ocení pravidelnou zálivku. Mrazuvzdornost se pohybuje přibližně kolem −20 °C, vyzrálé stromy zvládají i krátkodobé poklesy k nižším hodnotám, květy kvetoucí v květnu bývají relativně málo ohroženy pozdními jarními mrazíky. Stromy se vysazují nejčastěji na podzim od října do listopadu nebo na jaře od března do dubna, s rozestupy přibližně 3–4 m od ostatních dřevin. Mišpule je většinou částečně samosprašná, pro jistější násadu a pravidelnou úrodu však prospívá výsadba více jedinců nebo zařazení do smíšeného ovocného kouta. Řez bývá mírný, v prvních letech jde především o výchovné tvarování koruny, později o občasné prosvětlení a odstranění zahušťujících či poškozených větví. Jako přihnojení se osvědčuje každoroční přidání kompostu nebo dobře zetlelého hnoje v okruhu pod korunou, půda se udržuje kyprá a vhodné je mulčování organickým materiálem, které omezuje výpar vody a podporuje půdní život. Z chorob se může objevovat strupovitost či moniliová hniloba plodů, prevencí je vzdušná koruna a včasný sběr spadlých plodů. Mišpule celkově působí jako nenáročná, dlouhověká dřevina, která spojuje okrasnou hodnotu s možností zpracování podzimních plodů.

Autor: Nikol | Revize: 3.12.2025