Mnohokvět Rooperův - Kniphofia rooperi Kniphofia rooperi

Detailní popis produktu

Mnohokvět Rooperův - vytrvalá trsnatá rostlina z čeledi asfodelovitých, původem z Východního Kapska v Jihoafrické republice. Druhové jméno připomíná kapitána Edwarda Roopera, který v polovině 19. století působil v okolí East London a poslal rostlinu do Anglie. V domovině roste na slunných, vlhčích až sezonně svěžích travnatých stanovištích a v mírném pásu se pěstuje jako výrazná zahradní trvalka s architektonickým vzhledem. Vytváří robustní trs úzkých až řemenovitých, kožovitých, sytě zelených listů, které se obloukovitě rozkládají od středu. Listový trs bývá vysoký kolem 50–70 cm, v květu rostlina dorůstá přibližně 0,8–1,2 m a šířka se pohybuje okolo 0,4–0,6 m. Od srpna do října vyrůstají pevné stvoly zakončené oválnými až zploštělými květními hlavami. Poupata bývají zelenavá až oranžová, rozkvetlé trubkovité květy přecházejí od oranžově červených tónů po žlutou, často se žloutnutím od spodní části květenství. Květy poskytují nektar včelám, čmelákům i motýlům a jsou vhodné také k řezu. V kompozici dobře funguje jako pozdní vertikální akcent mezi ozdobnicemi, kavylem, perovskií, šalvějí hajní, třapatkovkou, rozchodníkovcem a sporýši.

Pěstování: Preferuje slunné, teplé a pokud možno závětrné stanoviště, kde se trsy rychleji zahřívají a lépe vyzrávají. Substrát má být dobře propustný, středně živný, s obsahem písku nebo štěrku, aby se omezilo zimní přemokření. Vhodné je pH v rozmezí přibližně 6,0–7,5. Na těžkých jílovitých půdách prospívá rostlinám výsadba do mírně zvýšených záhonů s příměsí hrubého písku a kompostu. Sazenice tohoto kultivaru se obvykle vysazují od března do října, v chladnějších polohách je nejvhodnější jaro a časné léto, aby rostliny stihly dobře zakořenit. Rozestupy se volí přibližně 40–50 cm, na 1 m² tedy připadá asi 5–7 rostlin při plném zapojení porostu. Zálivka je střední, v době nasazování poupat nesmí půda zcela vyschnout, naopak dlouhodobé zimní přemokření může vést k poškození kořenů. Během sezony se osvědčuje lehké přihnojení kompostem nebo hnojivem pro kvetoucí trvalky s vyrovnaným poměrem živin. Mrazuvzdornost kultivaru se v dobře odvodněné půdě pohybuje přibližně do -20 °C, v chladnějších oblastech je vhodný suchý zimní mulč z listí či chvojí, který chrání srdíčko trsu před střídáním mrazu a oblevy. Na jaře se poškozené nebo zaschlé listy odstraní při zemi, aby mohly snadno narašit nové. Při dlouhodobém suchu snáší rostliny dočasný nedostatek vody, ale pro spolehlivé kvetení je vhodná občasná zálivka. Choroby a škůdci se na dobře zvoleném stanovišti vyskytují jen omezeně, největším rizikem bývá zhutnělá, přemokřená půda v zimě.

Autor: Kristýna | Revize: 09.06. 2026