Muďoul trojlaločný 'Overleese' Asimina triloba 'Overleese'

Detailní popis produktu

Muďoul trojlaločný 'Overleese' - byla vybrána v Indianě (USA) roku 1950 z planého stromu a dlouhodobě se uvádí jako stabilní výběr pro zahrady. Vytváří menší strom s rozložitější korunou, obvykle kolem 4–6 m výšky a 3–5 m šířky. Listy jsou široké, podlouhlé, často 20–30 cm dlouhé, v létě sytě zelené a na podzim se vybarvují do sytější žluti. Květy se objevují před plným olistěním, obvykle v květnu, jsou jednotlivé, zvonkovité, se šesti okvětními lístky a tmavě purpurovým až vínovým zbarvením. Květy přitahují hlavně mouchy a brouky, proto je pro dobrou násadu důležitá přítomnost další odrůdy a vhodné mikroklima bez dlouhodobě chladného jara. Plody dozrávají později než u raných odrůd, nejčastěji od konce září do října. Slupka bývá zelenožlutá až žlutá a dužnina krémově žlutá, pudinková, s příjemnou sladkostí. Chuť při plném vyzrání připomíná banán s nádechem manga a vanilky. V kuchyni se používá čerstvá, do krémů, zmrzlin a smoothie, po vyjmutí semen i do pečení. Plody přirozeně obsahují vitamín C, karotenoidy a vlákninu, semena se nekonzumují. Do plodnosti přichází 3. - 4. rokem. 

Pěstování: Vyžaduje teplé mikroklima, plné slunce a závětří, kde netrpí studeným větrem a pozdními mrazíky. Mladé rostliny v našich podmínkách lépe snášejí první 2–3 roky lehký polostín, protože jarní slunce a vítr mohou vysušovat listy i kořenový bal. Vhodné je chráněné stanoviště u stěny nebo v závětří keřů, s mulčem pro stabilní půdní vlhkost a teplotu. Půda má být hlubší, humózní a živná, rovnoměrně vlhká, ale dobře propustná, v těžkých jílech se uplatní drenáž. Doporučené pH je mírně kyselé až neutrální, přibližně 5,5–7,0. Výsadba se provádí nejčastěji na jaře (březen–květen) nebo na začátku podzimu (září–říjen). Zálivka je klíčová po výsadbě a v období sucha, druh je spíše citlivý k přísušku, přemokření však zvyšuje riziko hniloby kořenů. V prvních sezónách se osvědčuje pravidelná kontrola vláhy, protože jemnější kořeny u mladých rostlin reagují na přísušek rychleji než u vyzrálých stromů. Hnojení bývá střídmé, na jaře kompost nebo vyvážené ovocnářské hnojivo. Řez se omezuje na výchovné tvarování a prosvětlení koruny. Mulč z listí či štěpky stabilizuje vláhu a v zimě chrání kořeny, u mladých výsadeb je vhodná vyšší vrstva a ochrana kmínku proti okusu. Kvetení nastává obvykle koncem dubna až v květnu, sklizeň podle odrůdy a polohy září–říjen, plody se sbírají při změknutí. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se uvádí zhruba -25°C, mladé výsadby ocení první 1–2 zimy silnější mulč a stanoviště bez zimního zamokření. Pro spolehlivé opylení se osvědčuje výsadba dvou odlišných odrůd, rozestupy mezi stromy jsou přibližně 3–4 m. Pěstování v nádobě je možné jen v hlubokém kontejneru, s propustným substrátem a zálivkou bez stání vody, v zimě pomáhá izolace nádoby a závětří, aby kořenový bal nepromrzal. Choroby a škůdci bývají spíše okrajové, občas se objevují mšice, poškození listů větrem nebo okusem zvěří a slabá násada při chladném jaru. Při slabé aktivitě opylovačů lze zvýšit úrodu ručním přenosem pylu mezi dvěma odrůdami jemným štětečkem.

Autor: Kristýna | Revize: 11.02.2026