Muďoul trojlaločný 'Sweet Alice' Asimina triloba 'Sweet Alice'

Detailní popis produktu

Muďoul trojlaločný 'Sweet Alice' - severoamerický ovocný strom přirozeně rostoucí v podrostu listnatých lesů a na vlhčích stanovištích podél potoků. Odrůda 'Sweet Alice' patří mezi historické výběry, byla vybrána ve Západní Virginii ve 30. letech 20. století a do pěstování se rozšířila díky velkým, sladkým plodům. Růst bývá kompaktnější než u některých novějších odrůd, v dospělosti se očekává přibližně 3,5–4,5 m výšky a 3–4 m šířky. Na jaře, obvykle v dubnu až květnu, se objevují miskovité květy tmavě purpurově hnědé barvy o průměru kolem 4–5 cm, často ještě před plným vyrašením listů. Listy jsou velké, eliptické, v létě zelené a na podzim žloutnou. Plody dozrávají v září až začátkem října, slupka je žlutozelená, dužnina oranžově žlutá, krémová, sladká a výrazně aromatická. Běžná hmotnost plodu se pohybuje okolo 200–350 g podle stanoviště. V kuchyni se uplatní v krémech, zmrzlině, do ovocných pohárů i do koláčů, semena a slupka se odstraňují. Zralé plody rychle měknou, proto se sklízí postupně a zpracovávají brzy po sklizni, v chladu vydrží jen několik dní. Dužnina přirozeně obsahuje cukry, vlákninu a minerální látky, často se uvádí i podíl vitamínu C, hodnoty se však liší podle zralosti. Do plodnosti přichází 3. - 4. rokem. 

Pěstování: Vyžaduje teplé mikroklima, plné slunce a závětří, kde netrpí studeným větrem a pozdními mrazíky. Mladé rostliny v našich podmínkách lépe snášejí první 2–3 roky lehký polostín, protože jarní slunce a vítr mohou vysušovat listy i kořenový bal. Vhodné je chráněné stanoviště u stěny nebo v závětří keřů, s mulčem pro stabilní půdní vlhkost a teplotu. Půda má být hlubší, humózní a živná, rovnoměrně vlhká, ale dobře propustná, v těžkých jílech se uplatní drenáž. Doporučené pH je mírně kyselé až neutrální, přibližně 5,5–7,0. Výsadba se provádí nejčastěji na jaře (březen–květen) nebo na začátku podzimu (září–říjen). Zálivka je klíčová po výsadbě a v období sucha, druh je spíše citlivý k přísušku, přemokření však zvyšuje riziko hniloby kořenů. V prvních sezónách se osvědčuje pravidelná kontrola vláhy, protože jemnější kořeny u mladých rostlin reagují na přísušek rychleji než u vyzrálých stromů. Hnojení bývá střídmé, na jaře kompost nebo vyvážené ovocnářské hnojivo. Řez se omezuje na výchovné tvarování a prosvětlení koruny. Mulč z listí či štěpky stabilizuje vláhu a v zimě chrání kořeny, u mladých výsadeb je vhodná vyšší vrstva a ochrana kmínku proti okusu. Kvetení nastává obvykle koncem dubna až v květnu, sklizeň podle odrůdy a polohy září–říjen, plody se sbírají při změknutí. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se uvádí zhruba -25°C, mladé výsadby ocení první 1–2 zimy silnější mulč a stanoviště bez zimního zamokření. Pro spolehlivé opylení se osvědčuje výsadba dvou odlišných odrůd, rozestupy mezi stromy jsou přibližně 3–4 m. Pěstování v nádobě je možné jen v hlubokém kontejneru, s propustným substrátem a zálivkou bez stání vody, v zimě pomáhá izolace nádoby a závětří, aby kořenový bal nepromrzal. Choroby a škůdci bývají spíše okrajové, občas se objevují mšice, poškození listů větrem nebo okusem zvěří a slabá násada při chladném jaru. Při slabé aktivitě opylovačů lze zvýšit úrodu ručním přenosem pylu mezi dvěma odrůdami jemným štětečkem.

Autor: Kristýna | Revize: 11.02.2026